Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Nevelký areál se nachází na jihu Arabského poloostrova. S jistotou roste v horách jihovýchodního Jemenu (Mahra) a přilehlé části Ománu (Dhofar); není vyloučeno, že k tomuto druhu patří i populace dračinců ze západního Jemenu a jihozápadu Saúdské Arábie.
Ekologie: Roste na skalnatých sklonech v horní části návětrných svahů, ovlivňovaných monzunem, zejména pravidelnými mlhami. V jemensko-ománském pohraničí leží lokality v nadmořských výškách 800–1400 m.
Popis: Stromek se silným kmenem, dorůstá výšky až 5 metrů; mladší jedinci jsou nevětvení, později se kmen opakovaně dichotomicky větví a vytváří menší deštníkovitou korunu; v kmeni je obsažena červeně zbarvená pryskyřice. Listy jsou uspořádány na vrcholu kmene, resp. na konci větví, jsou úzce mečovité, tuhé, až 1 m dlouhé. Drobné květy vyrůstají v latovitých, až 0,5 m dlouhých květenstvích na konci větví; okvětí je 6četné, 4–6 mm dlouhé, bělavé; tyčinek je 6; semeník je svrchní. Plody jsou kulovité bobule asi 1 cm v průměru.
Ohrožení a ochrana: Populace tohoto druhu jsou nepočetné, fragmentované, většinu tvoří pouze staří jedinci; regenerace je komplikována především absencí hustšího keřového patra, které poskytuje ochranu semenáčkům. Velkým problémem jsou klimatické změny, způsobující vysýchání stanovišť. Červená kniha Ománu (2015) druh hodnotí jako ohrožený (Endangered), ve stejné kategorii druh klasifikuje také červený seznam IUCN.
Poznámka: Velmi blízce příbuzný dračinec Dracaena ombet roste v horách podél západního pobřeží Rudého moře od jižního Egypta přes Súdán, Eritreu a severní Etiopii až do Somálska, někteří autoři k němu přiřazují i populace na východním pobřeží v Saúdské Arábii a severozápadním Jemenu. Spolu se sokotranským endemitem Dracaena cinnabari dokumentují vztah arabsko-východoafrické květeny k flóře Makaronésie, kde rostou další příbuzné dračince Dracaena draco a Dracaena tamaranae. Všechny tyto druhy tvoří v rámci početného rodu Dracaena vývojově zcela izolovanou skupinu. Její ostrůvkovitý areál lze vysvětlit přerušením někdejšího souvislého výskytu relativně nedávným vysušením severní části Afriky a vznikem Sahary.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 9. 2015 (Omán, Dhofar, východně od Ajdarawt).