Syn.: Echinops creticus Boiss. et Heldr., Echinops echinophorus Boiss., Echinops glandulosus E. Weiss, Echinops spinosus L., Echinops viscosus DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Dosti rozsáhlý areál zahrnuje východní Středozemí, kde se vyskytuje na Sicílii, v jižní Itálii, na jadranském pobřeží v Chorvatsku, Černé Hoře a Albánii, v Řecku, na Krétě a na Kypru, dále zřejmě roste na Blízkém východě od Turecka po Izrael, v severní Africe v Egyptě, a nejdále na jih zasahuje do Saúdské Arábie, Jemenu a Ománu.
Taxonomická a nomenklatorická problematika rodu Echinops není dosud uspokojivě vyřešena, i tento druh je velmi variabilní a některé odchylky byly popsány na úrovni variet nebo poddruhů; v Jemenu jsou z příbuzenstva tohoto druhu rozlišovány celkem tři taxony, z nichž dva nebyly dosud platně popsány a pojmenovány.
Ekologie: Vyskytuje se na okrajích cest, v kamenných tarasech, na úhorech, ale i ve skalních štěrbinách, na Arabském poloostrově převážně v nadmořských výškách 1500–3500 m.
Popis: Statná přímá trnitá bylina vysoká až 1,5(–3) m. Lodyhy jsou často červeně naběhlé, v mládí vlnatě chlupaté, v květenství často roztroušeně žláznaté. Listy jsou přisedlé, dvakrát peřenosečné, 20–40 cm dlouhé, zelené nebo sivé, na spodní straně vlnatě chlupaté, jednotlivé listy jsou na okraji úkrojků i na jejich vrcholu protaženy do tuhých, žlutavých ostnů. Květenství tvoří lata kulovitě shloučených jednokvětých úborů; úbory mají vnější zákrovní listeny 1,5–2 cm dlouhé, sivé, na vrcholu protažené v trny, samotné květy jsou bílé nebo modravé. Prezentované rostliny patří zřejmě k 2 různým typům, lišícím se v detailu vzrůstem i oděním.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 15. 2. 2010 (Jemen, Jabal Haráz, mezi osadami Khahil a Hutayb); Věra Svobodová, dne 12. 4. 2010 (Jemen, Shibam).