Syn.: Campanopsis serpillifolia (Vis.) Kuntze, Campanula serpyllifolia Vis., Edraianthus thymifolius Vis. ex Nyman, Wahlenbergia serpyllifolia (Vis.) Vatke
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Rozšíření: Ilyrsko-balkánský druh. Jeho areál se táhne od Chorvatska (Biokovo) přes Bosnu a Hercegovinu a Černou Horu do severní Albánie.
Ekologie: Roste v horách na skalních římsách a ve skalních štěrbinách, vždy na vápenci. Preferuje vlhčí stanoviště, chráněná před přímým osluněním. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří více či méně rozvolněné trsy; lodyhy jsou olistěné, poléhavé nebo vystoupavé, řidčeji přímé, často načervenalé, 2–5(–7) cm dlouhé. Listy jsou přisedlé, čárkovitě obkopinaté nebo úzce kopisťovité, krátce jemně pýřité. Květy vyrůstají často jen po jednom, řidčeji po 2–3, obvykle s 5–9 květy; listeny jsou na bázi vejčité až kopinaté, náhle zúžené do čárkovité špičky; kališní cípy jsou úzce kopinaté; koruna je zvonkovitá, spíše širší, 1–2 cm dlouhá, obvykle sytě modrofialová, uvnitř řídce bíle chlupatá, korunní cípy jsou šikmo rozestálé. Plodem je tobolka, otvírá se nepravidelně na vrcholu.
Poznámka: Patří do skupiny velmi podobných druhů, které se vyznačují obvykle jen jednokvětými lodyhami, jiným význačným znakem alespoň některých z nich jsou listy nejširší pod vrcholem. Do jeho příbuzenstva patří stenoendemické druhy Edraianthus glisicii, Edraianthus pumilio a Edraianthus dinaricus, z nichž první roste v Černé Hoře, zbylé dva v horách nad chorvatským pobřežím. Nejblíže příbuzný je Edraianthus sutjeskae, endemit NP Sutjeska v Bosně a Hercegovině.
Fotografováno dne 30. 5. 2014 (Černá Hora, kaňon řeky Tary).