Syn.: Ephedra helvetica C. A. Mey., Ephedra negrii Nouviant, Ephedra rigida St.-Lag., Ephedra vulgaris subsp. helvetica (C. A. Mey.) Nyman
Čeleď: Ephedraceae Dum. – chvojníkovité
Rozšíření: Taxon se vyskytuje pouze ve švýcarském kantonu Wallis a i Itálii v provincii Val d’Aosta a ve Val Venosta (Vintschgau) v provincii Jižní Tyroly. Významný relikt, pozůstatek vegetace chladné sprašové stepi ze suchých období dob ledových, izolovaný v extrémních podmínkách údolí centrálních Alp.
Ekologie: Roste v xerotermní vegetaci na prudkých svazích s mělkou kamenitou půdou, ale také v kamenných snosech v teráskách ve vinohradech. Lokality leží ve vnitroalpských kotlinách s výrazně kontinentálním klimatem, v nadmořské výšce 200–800 m.
Popis: Prutovitý, bohatě větvený dvoudomý keřík vysoký 10–25 cm; větvičky jsou oblé, šedozelené, jemně rýhované a papilnaté; plazivý oddenek je dřevnatý. Listy jsou vstřícné, nezelené, mají podobu hnědých, asi 3 mm dlouhých, po stranách srostlých šupin. Samčí šištice jsou klasovité až hlavaté, tvoří je přeslenitě uspořádané tyčinky; samičí šištice vyrůstají po 1–2 na koncích zkrácených větviček, skládají se z několika párů vstřícných podpůrných šupin a nesou 2 šupiny semenné, každou s jedním vajíčkem. Podpůrné šupiny při dozrávání semen dužnatí a nabývají jasně červené barvy; vzniká tak útvar podobný bobulím.
Ohrožení a ochrana: Ve Švýcarsku podléhá zákonné ochraně, v červeném seznamu je hodnocen jako ohrožený (VU).
Poznámka: Alpské populace se od nominátní subspecie druhu Ephedra distachya liší stavbou mikropylární trubky. Byly však zjištěny určité rozdíly mezi švýcarskými a jihotyrolskými populacemi, což vedlo k odlišování několika dalších drobných druhů. V 90. letech 20. století se ale nakonec molekulárními metodami prokázala shoda všech alpských populací a současně určitá odlišnost od nominátního typu. Hodnocení na úrovni poddruhů je pro jejich klasifikaci zřejmě nejvhodnější.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 30. 8. 2012 (Švýcarsko, kanton Wallis, okolí města Sion).