ERIOGONUM GIGANTEUM S. Watson

Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité

Eriogonum giganteum

Rozšíření: Endemit skupiny ostrůvků Channel Islands při pobřeží Kalifornie. Zjištěn byl na ostrovech San Clemente, Santa Catalina, Santa Barbara a Sutil, jsou rozlišovány tři geograficky vymezené variety.

Ekologie: Roste na skalnatých svazích nad pobřežím i v doubravách (s dominantním Quercus agrifolia).

Eriogonum giganteum

Popis: Rozkladitý keř s přímými nebo rozkladitými větvemi, vysoký 30–200(–350) cm; kmínek o průměru 2,5–10 cm má drsnou borku; větvičky jsou plné, šedě plstnaté nebo olysalé. Listy jsou nahloučené na koncích větviček, střídavé; řapík je 0,5–4 cm dlouhý; čepel je vejčitá až kopinatá, 2,5–7(–10) cm dlouhá a 1–5 cm široká, oboustranně bíle vlnatá nebo na líci lysá, na rubu s vystouplými žilkami. Květenství je kompaktní, 5–30 cm široké; větve květenství jsou vidličnaté; listeny bývají 3, šupinovité a široce trojúhelníkovité nebo lupenité a obkopinaté, až 3 cm dlouhé; svazečky podpírá zvonkovitý „zákrov“ 3–5 mm dlouhý, hustě vlnatý, na vrcholu uťatý nebo s drobnými zoubky; okvětí je 6četné, okvětní lístky jsou 2–4 mm dlouhé, bílé nebo růžové, hustě bíle chlupaté, na bázi klínovité, v dolní čtvrtině srostlé, cípy jsou obvejčité; tyčinek je 9, jsou vyniklé, 2–4 mm dlouhé, na bázi chlupaté; gyneceum srůstá z 3 plodolistů. Nažky jsou hnědé, 2–3,5 mm dlouhé, lysé.

Využití: Rostliny mají okrasný potenciál, pěstují se; problém je, že v Kalifornii na pevnině se snadno kříží s jinými druhy rodu, např. s Eriogonum fasciculatum.

Eriogonum giganteum
Eriogonum giganteum
Eriogonum giganteum

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 19. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).