ERODIUM MALACOIDES (L.) L’Hér. – pumpava slézovitá / bocianik slezolistý

Syn.: Geranium malacoides L., Erodium aragonense Loscos, Erodium subtrilobum Jord.
Čeleď: Geraniaceae Juss. – kakostovité

Erodium malacoides

Rozšíření: Celý Mediterán, Kanárské ostrovy, Zakavkazsko, Írán, Irák, Turkmenistán, Pákistán. Zavlečen i na Azory, Kapverdy, do Severní Ameriky i na jih Jižní Ameriky (střední Chile a Argentina, Uruguay).

Ekologie: Kamenité stepní a pouštní oblasti, úhory, okraje cest, vlhčí rokliny, obvykle zastíněná stanoviště. Kvete v lednu až květnu.

Erodium malacoides

Popis: Jednoletá až dvouletá bylina, 10–50(–60) cm vysoká, odstále žláznatě chlupatá. Lodyhy jsou poléhavé až vystoupavé, větvené, listy dlouze řapíkaté, široce až okrouhle vejčité, na bázi srdčité, mělce laločnaté, s okrajem nepravidelně vroubkovaným, měkce chlupaté. Květenství je okolík ze 3–7 květů. Květy jsou stopkaté, pětičetné. Kalich je složen z 5 volných úzkých kališních lístků, chlupatých, světle zelených, se 3–7 tmavě zelenými podélnými žilkami, zakončených štětinatou špičkou. Kališní lístky jsou během květu rozestoupené, při zrání semen se vztyčují. Korunní lístky jsou obvejčitě trojboké, na okrajích mělce vykrojené, 6–9 mm dlouhé, o málo delší než kalich, růžové až růžovofialové, většinou s tmavší žilnatinou. Semeník je svrchní, zakončený fialovou bliznou rozdělenou na pět částí, tyčinky nesou modrofialové prašníky produkující žlutý pyl. Plod je zobanitý, za zralosti podélně poltivý v 5 plůdků, každý s 2–4 cm dlouhým zobánkem.

Erodium malacoides
Erodium malacoides

Fotografováno dne 6. 5. 2009 (Jordánsko, Wadi Mujib).