EUCALYPTUS RUGOSA R. Br. ex Blakely – blahovičník

Syn.: Eucalyptus anceps (Maiden) Blakely, Eucalyptus conglobata var. anceps Maiden
Česká jména: blahovíčník (Berchtold et Presl 1820, Berchtold et Presl 1825), blahovičník (Jungmann 1835, Presl 1846), krásočep, blahovičník (Leicht 1863), blahovičník (Mareček 1996)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité

Eucalyptus rugosa

Rozšíření: Jihoaustralský druh, jehož areál se táhne podél pobřeží Velkého australského zálivu od západoaustralského masivu Mount Ragged přes Eyrův poloostrov, Klokaní ostrov, poloostrovy Yorke a Fleurieu až k ústí řeky Murray (do Victorie už nezasahuje).

Ekologie: Roste v křovinaté vegetační formaci mallee, na plošinách a mírných svazích, obvykle ve vápenatém pobřežním písku.

Eucalyptus rugosa

Popis: Keř až menší strom (habitus mallee) dosahující výšky 1–4(–9) m, s borkou šedou, hladkou. Juvenilní listy jsou eliptické až vejčité, adultní listy jsou řapíkaté, kopinaté, 6–11 cm dlouhé a až 3 cm široké, na vrcholu zašpičatělé, šedozelené. Květenství je okoličnaté, 4–9(–11)květé, vyrůstá z úžlabí listů na stopkách 10–18 mm dlouhých. Poupata jsou palicovitá, hrubě žebernatá, češule je 4–6 mm dlouhá, žebernatá, květní obaly jsou přeměněny na víčko, které je hemisferické, někdy na vrcholu krátce zašpičatělé, obvykle žebernaté, 3–5 mm dlouhé, většinou v ​​místě spojení užší než češule; tyčinky jsou početné, bílé. Plody jsou obkonické tobolky, 8–15 mm dlouhé a 6–10 mm široké, vrásčité, zřetelně žebernaté nebo až hranaté, 3–4 špičaté chlopně většinou nepřesahují okraj plodu.

Záměny: Podobný druh Eucalyptus brachycalyx, jenž se vyskytuje také při jižním pobřeží Austrálie, má o něco užší listy (6–15 mm), jeho češule a plody nejsou tak výrazně žebernaté, navíc tři jehlicovité chlopně sahají většinou ven přes okraj plodu.

Eucalyptus rugosa
Eucalyptus rugosa
Eucalyptus rugosa

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 9. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, Kangaroo Island, Seal Bay).