Syn.: Ficus anacardiifolia Kunth et C. D. Bouché, Ficus chiribiquetensis Dugand, Ficus erratica Standl., Ficus grenadensis Warb., Ficus guianensis Desv., Ficus martini Miq., Ficus mensalis Standl., Ficus myriasycea Pittier, Ficus niceforoi Dugand, Ficus oblanceolata Rusby, Ficus parkeriana (Miq.) Sandwith, Ficus rigidifolia Pittier, Ficus splendens Kunth et C. D. Bouché, Ficus subaporuloides Warb., Ficus sylvestris Miq., Ficus umbonigera Warb., Pharmacosycea parkeriana Miq., Urostigma anacardiifolum (Kunth et C. D. Bouché) Miq., Urostigma splendens (Kunth et C. D. Bouché) Miq.
Česká jména: smokvoň (Presl 1846), fíkovník, fikus (Mareček 1996)
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Rozšíření: Areál neotropického druhu Ficus americana se táhne od jihovýchodního Mexika a jižní Floridy přes Antily, celou Střední Ameriku a sever Jižní Ameriky až po severní Bolívii a východní Brazílii. Na tomto rozlehlém území je rozlišována celá řada infraspecifických taxonů tohoto morfologicky variabilního druhu. Částí novější literatury (Berg 2007) je klasifikováno pět poddruhů, přičemž nominátní poddruh je uváděn ze severní části celkového areálu, na severozápad Jižní Ameriky bývá lokalizován poddruh F. a. subsp. andicola, do Amazonie F. a. subsp. greiffiana a subsp. subapiculata do severní Amazonie a Francouzské Guyany. Na našich snímcích je zachycen jihoamerický poddruh Ficus americana subsp. guianensis, jehož areál leží na Malých Antilách (Grenada a St. Vincent), na ostrovech Trinidad a Tobago, na severu Jižní Ameriky se táhne od Kolumbie po Guyany a východní Brazílii.
Ekologie: Roste v tropických vlhkých lesích, galeriových lesích, v savaně, objevuje se i v sekundární vegetaci, na stanovištích dotčených lidskou činností, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2100 m.
Popis: Stálezelený keř až strom dosahující výšky 4–10(–20) m. Listy jsou řapíkaté, podlouhle eliptické až obvejčité, 6–15(–20) cm dlouhé a 2,5–6,5(–8) cm široké, kožovité, na bázi klínovité nebo zaokrouhlené, někdy i uťaté či mělce srdčité, celokrajné, na vrcholu tupé, zaokrouhlené nebo zašpičatělé, po obou stranách lysé, s 8–12(–14) páry vedlejších žilek; palisty jsou 0,3–1(–1,5) cm dlouhé, chlupaté, opadavé. Fíky vyrůstají v úžlabí listů i na brachyblastech podél větviček, jejich stopky jsou 2–8 mm dlouhé; listeny jsou až 2,5 mm dlouhé; fíky jsou kulovité, dosahují 5–12 mm v průměru, v době zralosti jsou narůžovělé až červené, někdy i s tmavými skvrnkami, jejich ostiola je plochá nebo mírně vystouplá.
Poznámka: V rámci rodu je Ficus americana řazen k podrodu Urostigma a sekci Americanae, někdy se hovoří o celém komplexu taxonů z okruhu Ficus americana. Ten je tvořen extrémně variabilními taxony a lze jej rozdělit podle areálu a rozmístění fíků na rostlinách do několika podskupin. F. americana subgroup se vyskytuje ve Střední Americe, na karibských ostrovech a v nižších polohách severních And (zhruba po Ekvádor), fíky tu vyrůstají v úžlabí listů. Další podskupina F. maitin subgroup vystupuje do výše položených částí severních And a do pobřežních hor Venezuely a vyznačuje se fíky rovněž jen úžlabními. Velmi vyhraněná třetí podskupina F. guianensis subgroup pochází z nížin severu Jižní Ameriky (východně od And) – i zde jsou fíky úžlabní, ale často vyrůstají i na brachyblastech na větvích.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 1. 2016 (Venezuela, Parque Nacional Canaima).
Literatura:
Berg, C. C. (2007): Proposals for treating four species complexes in Ficus subgenus Urostigma section Americanae (Moraceae). Blumea: Journal of Plant Taxonomy and Plant Geography, 52(2), 295–312.