Syn.: Freycinetia luteocarpa Elmer, Freycinetia luzonensis C. Presl, Freycinetia membranifolia Elmer ex Merr.
Čeleď: Pandanaceae R. Br. – pandánovité
Rozšíření: Endemit Filipín, roste jen v horách severní části ostrova Luzon.
Ekologie: Stanovištěm jsou primární lesní porosty, často na vlhkých místech podél potoků a řek, také na okrajích lesů. Lokality leží v polohách do nadmořské výšky kolem 500 m.
Popis: Dvoudomá stálezelená liána. Listy vyrůstají dvouřadě, jsou čárkovitě kopinaté, 8–18 cm dlouhé a 0,7–2,5 cm cm široké, tmavozelené, na okraji a na rubu na střední žilce drobně osténkaté, zakončené pichlavou špičkou. Jednopohlavná květenství vyrůstají po 3–4 na koncích větví, jsou podepřena vejčitými, asi 5 cm dlouhými, oranžovými až růžovými listeny; samotná květenství jsou válcovité palice, 1,5–1,8 cm dlouhé a 0,9–1 cm cm široké; samčí květy jsou nahé, redukované na jedinou tyčinku; samičí květy rovněž postrádají květní obaly, tvoří je jednopouzdrý semeník s 2(–3) čnělkami. Plody jsou peckovice, na bázi navzájem srostlé, na vrcholu jehlancovité, s ostrou špičkou.
Poznámka: Rodu dal jméno francouzský admirál Louis-Claude de Saulces de Freycinet (1779–1842), druhu britský přírodovědec Hugh Cuming (1791–1865). Do početného rodu se dnes řadí 310 druhů (POWO 2020), rozšířených v jižní Asii od Srí Lanky po Tchaj-wan, dále v severovýchodní Austrálii a prakticky v celé Oceánii.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 21. a 23. 2. 2020 (Filipíny, Luzon, Banaue a Hungduan).