Syn.: Festuca fluitans L., Panicularia fluitans (L.) Kuntze
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: V Evropě se vyskytuje hojně. Zasahuje do mírné zóny Asie s přesahem až do severní Afriky a Severní Ameriky, druhotně také na Azorech, v jižní části Jižní Ameriky a v Austrálii.
Ekologie: Roste na vlhkých písčitých a hlinitých půdách od nížin až do hor. Nejčastěji ho nalezneme na březích potoků, v příkopech, na prameništích, v rákosinách a na loukách. Kvete od května do srpna.
Popis: 40–120 cm vysoká, vytrvalá, řídce trsnatá tráva. Listy jsou trávovitě zelené, pod vrcholem drsné. Stébla má zploštělá a pochvy dvojřízně smáčklé. Dlouhé, někdy kořenující výběžky často splývají ve vodě. Obilky jsou 2,6–3,2 mm dlouhé, téměř 3krát delší než široké se špičatými nebo zašpičatělými, celokrajnými pluchami.
Využití: Listy byly v minulosti páleny jako kadidlo. Občas se zblochan pěstuje pro jedlá semínka, která jsou v některých částech Evropy považovány za lahůdku pro labužníky. Syrová nebo vařená chutnají sladce (vhodná pro přípravu pudinků a kaší). Proto se tato travina stala i předmětem obchodu. Chléb ze zblochanové mouky je ale méně kvalitní než pšeničný a obilky jsou malé, čímž je rostlina málo produktivní.
Fotografováno ve dnech 25. 5. 2005 a 8. 8. 2007 (Česko, Jihlavsko).