Syn.: Hebenstretia bequaertii De Wild.
Česká jména: ovláčka (Presl 1846)
Čeleď: Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Rozšíření: Druh s dosti rozsáhlým areálem ve východní části tropické Afriky. Na severu zasahuje až do Eritrey, Súdánu a Etiopie, na jih se táhne do Mozambiku, Lesotha a Jihoafrické republiky. Na jihozápadě kontinentu je znám dokonce i z Angoly, odkud byl popsán na základě sběrů F. M. J. Welwitsche.
Ekologie: Stanovištěm jsou trávníky a křoviny v nadmořské výšce 1500–3600 m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeřík do 50 cm výšky; přímé stonky jsou červenohnědé, lysé nebo s krátkými nazpět obrácenými chloupky. Listy jsou střídavé, čárkovité, 1–3 cm dlouhé a 1–1,5 mm široké, jednožilné, celokrajné, na vrcholu špičaté, lysé; v úžlabí listů se často tvoří svazečky drobnějších listů na zkrácených postranních větvičkách. Květenství je 3–7 cm dlouhý hrozen; listeny jsou vejčité, 3–4 mm dlouhé, s blanitým okrajem, zašpičatělé; kalich je 3–4 mm dlouhý, blanitý, lysý; koruna je souměrná, 8–12 mm dlouhá, bílá, s oranžovou nebo hnědavou skvrnou nad ústím 2,5–4 mm dlouhé korunní trubky, pysk je asi 8 mm dlouhý, směřuje vzhůru a je rozčleněn do 4 přímých cípů 1–1,5 mm dlouhých; tyčinky jsou 4, s velmi krátkými nitkami; semeník je svrchní, lysý. Plodem je elipsoidní, 3–5 mm dlouhá, lysá tobolka, za zralosti se rozpadající do dvou samostatných merikarpií.
Poznámka: Do rodu Hebenstretia se řadí asi 25, podle některých autorů až 40 jednoletých i vytrvalých druhů ze subsaharské Afriky. Nejvíce jich však roste v nejjižnější části Jihoafrické republiky v květinné říši Capensis, např. velmi podobná, ale jednoletá Hebenstretia dentata.
Rod byl nazván na počest německého lékaře a botanika J. Hebenstreita (1720–1791), který působil v Lipsku i Sankt Petěrburgu.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 28. a 29 10. a 7. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains National Park, Sankaber – Geech; Lalibela, masiv Abuna Yosef, mezi Agaw Beret a Tadios Amba).