Syn.: Satyrium hircinum L., Orchis hircina Crantz, Loroglossum hircinum (L.) L. C. Richard, Aceras hircinum (L.) Lindl.
Česká jména: jazýček kozí (Sloboda 1852), jazýček kozlí (Dostál 1950, Dostál 1989)
Slovenská jména: děvana capovonná (Reuss 1853), jazyčník kozlí (Dostál 1950), jazýčkovec (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Západní a jihozápadní Evropa, severozápadní Afrika. Na sever areál zasahuje až do Anglie a Německa, na východ do Itálie a na Balkán. U nás tento druh patrně nikdy nerostl, i když byl v 19. století uváděn například z úpatí Milešovky.
Ekologie: Roste na okrajích lesů, na suchých loukách a pastvinách, v macchii a křovinách (garrigue), na vápenci, až do nadmořské výšky okolo 1800 m. Kvete od dubna do července.
Popis: Vytrvalá bylina, 20–90(–110) cm vysoká, lodyha přímá, přízemní listy kopinaté až podlouhle vejčité, až 15 cm dlouhé a 5 cm široké, lodyžní listy menší, kopinaté. Květenstvím je hustý klas, až 35 cm dlouhý, 40–80(–120)květý, květy velmi intenzivně páchnoucí po kozlině, okvětní lístky skloněné do přilby, nazelenalé až bělavé, hnědočerveně žilkované, pysk hluboce 3laločný, na bázi se zvlněným okrajem, střední lalok až 6 cm dlouhý, nejdříve spirálovitě stočený, později se narovnává, někdy je šroubovitě stočený, na konci uťatý nebo jen mělce 2–4zubý. Postranní laloky nanejvýše 15 mm dlouhé, podlouhlé, ostruha kuželovitá, až 6,5 mm dlouhá. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Jazýček kozlí je zařazen k taxonům, které jsou chráněny mezinárodní úmluvou CITES. Zákon jej chrání v Srbsku.
Fotografováno ve dnech 16. a 22. 4. 2008 (Itálie, Gargano, Valle Pezzente).