Syn.: Diopogon heuffelii (Schott) Jord. et Fourr., Diopogon stramineus Jord. et Fourr., Diopogon velenovskyi (Cheshm.) H. Jacobsen, Jovibarba velenovskyi (Cheshm.) Holub, Sempervivum brassaii Schur, Sempervivum heuffelii Schott, Sempervivum hirtum subsp. patens (Griseb. et Schenk) Stoj. et Stef., Sempervivum kopaonikense Pančić, Sempervivum patens Griseb. et Schenk, Sempervivum stramineum (Jord. et Fourr.) Nyman, Sempervivum stramineum (Jord. et Fourr.) Baker, Sempervivum transsilvanicum Baker, Sempervivum velenovskyi Cheshm.
Čeleď: Crassulaceae J. St.-Hil. – tlusticovité

Jovibarba heuffelii

Rozšíření: Balkánský druh, vyskytuje se v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Srbsku, Kosovu, Severní Makedonii, Řecku, také v Bulharsku a v celém oblouku Karpat v Rumunsku.

Ekologie: Stanovištěm jsou skalní štěrbiny v nadmořské výšce 1500–2300 m, obvykle roste na vápenci.

Jovibarba heuffelii

Popis: Dužnatá bylina, vytváří otevřené, zploštěle kulovité růžice o průměru 5–7(–12) cm; dceřiné růžice rozpadem starších růžic; fertilní lodyhy jsou 10–20 cm vysoké, hustě žláznatě chlupaté. Listy sterilních růžic jsou obkopinaté, 2,5–6 cm dlouhé a 1–1,5 cm široké, svěže zelené, na okraji často bělavě lemované, na ploše víceméně lysé a na okraji s tuhými, často nazpět zahnutými brvami, na vrcholu krátce hrotité; listy na fertilních lodyhách jsou kopinaté, špičaté. Květenství tvoří 2–3 vijany, na vřeteni hustě žláznaté; květy jsou 6četné, zvonkovité; kališní lístky jsou na okraji brvité; korunní lístky jsou obkopinaté, 1–1,2 cm dlouhé, světle žluté, kýlnaté, na okraji brvité, na vrcholu často trojzubé; tyčinky jsou ve 2 kruzích, 7–8 mm dlouhé; čnělky jsou asi 2 mm dlouhé. Plodem je souplodí zelených měchýřků.

Poznámka: Rod Jovibarba je nepočetný, v současnosti se rozlišují jen dva druhy (ovšem Jovibarba globifera s větším počtem poddruhů). Typickým znakem, který jej odlišuje od pravých netřesků (Sempervivum) jsou 6četné květy se zvonkovitě skloněnými korunními lístky a odlišné cytologické poměry. Od J. globifera (stejně tak i od dalších netřesků) se tento druh snadno odlišuje absencí výběžků, takže dceřiné růžice se tvoří jen rozpadem růžic starších.

Jovibarba heuffelii
Jovibarba heuffelii
Jovibarba heuffelii
Jovibarba heuffelii

Fotografováno dne 20. 6. 2019 (Severní Makedonie, NP Galičica, pod vrcholem Magara).