LASERPITIUM HALLERI Crantz – hladýš / lazerník

Syn.: Laserpitium hirsutum Lam., Laserpitium panax Gouan
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Laserpitium halleri
Rozšíření: Západoalpský druh, vyskytuje se ve Francii, Itálii, Švýcarsku a Rakousku, nejdále na východ zasahuje do Tyrol do údolí Stubaital. V odlišném poddruhu (Laserpitium halleri subsp. cynapifolium) roste také v horách na Korsice. Druhotný výskyt je hlášen ze Švédska.
Ekologie: Roste ve světlých lesích a křovinách, ale i v travnatých porostech kolem horní hranice lesa, na mělčích vysýchavých kamenitých půdách, preferuje nevápenný podklad, v supramontánním až alpinském stupni v nadmořských výškách 1200–2700 m.
Laserpitium halleri
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 15–60 cm; oddenek je výrazně čupřinatý; lodyha dosahuje asi 0,5 cm v průměru, bývá od báze větvená, pýřitá, jemně rýhovaná. Přízemní listy jsou řapíkaté, v obrysu trojúhelníkovité, 4–5krát peřenosečné, úkrojky posledního řádu jsou čárkovité, 1–4 mm dlouhé a 0,5–1 mm široké, špičaté. Květenství je mohutný složený okolík s 15–40 paprsky; listeny obalu jsou početné, vytrvalé, na okraji brvité; listeny obalíčku jsou rovněž brvité; květy jsou velmi drobné, 5četné, bílé nebo slabě načervenalé. Plody jsou v obrysu podlouhlé, 5–9 mm dlouhé dvounažky s výraznými, široce křídlatými žebry.
Poznámka: Rod Laserpitium zahrnuje něco přes 20 druhů, které rostou v Evropě, v Turecku a na Kavkaze. Těžiště druhové rozmanitosti leží v Alpách a horách na Pyrenejském poloostrově a na Balkáně, do nižších oblastí střední Evropy zasahují jen velmi omezeně; největší areál má Laserpitium prutenicum.
Laserpitium halleri
Laserpitium halleri
Laserpitium halleri
Fotografoval Mário Duchoň, dne 29. 8. 2012 (Švýcarsko, kanton Wallis: Zermatt, svahy pod Riffelberg).