Syn.: Protea argentea L.
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Rozšíření: Endemit malého území v nejjižnější části Afriky v okolí Kapského Města, kde roste na úpatních svazích v širším prostoru Stolové hory; původnost výskytu v dalších horských skupinách severovýchodně od Kapského Města u měst Stellenbosch a Paarl je některými badateli zpochybňována.
Ekologie: Roste na vlhkých stanovištích na okrajích křovinatých porostů, převážně na žulových výchozech, jen výjimečně vstupuje i na pískovcové podloží. Vyskytuje se v nadmořských výškách 100–150 m. Je – na rozdíl od okolní vegetace – velmi citlivý vůči ohni, požáry přežívají pouze semenáčky; staré stromy napadá také krasec Sphenoptera sinuosa. Zejména v kultuře jsou mladé rostliny citlivé na plísně z rodu Phytophthora. Klíčivost semen v semenné bance v půdě se však zřejmě udržuje po velmi dlouhou dobu, prokazatelně déle než 30 let. Opylování zajišťuje hmyz.
Popis: Rychle rostoucí stálezelený dvoudomý strom, dorůstající výšky 7–10(–16) m. Kmen je přeslenitě větvený, šedá borka dosahuje tloušťky až 2 cm. Listy nemají rozlišenu svrchní a spodní stranu, jsou střídavé, kopinaté, 8–15 cm dlouhé a až 2 cm široké, celokrajné, hustě pokryté hedvábitými stříbřitými chloupky, na ploše přitisklými a odstávajícími na okraji listů. Květenství obou pohlaví jsou kulovité strbouly 4–5 cm v průměru, tvoří se na koncích větví, listeny pod květenstvím, tvořící zákrov, nejsou tvarově odlišné od listů, u samčích šištic jsou však výrazněji lesklé než u samičích; květy jsou drobné, vonné. Plodenstvím jsou dřevnaté vejcovité šištice až 9 cm dlouhé a 6 cm široké, za šupinami jsou oříšky až 1 cm dlouhé, opatřené padáčkovitým chmýrem.
Využití: Velmi ozdobný, rychle rostoucí strom. Pěstování je však omezeno krátkověkostí, nároky na klimatické podmínky, ale i snadnými infekcemi.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN je druh hodnocen jako ohrožený (VU), jihoafrický národní červený seznam mu přisuzuje kategorii ohrožený (EN). V současnosti existuje přes 10 000 jedinců, ale např. velký požár porostů na úpatí Stolové hory v roce 2006 zničil 40–50 % celkové populace. Na přirozených stanovištích jej ohrožují agresivní nepůvodní druhy. Asi polovina rostlin je chráněna územní ochranou, ale jen asi 10 % současných populací je dostatečně životaschopných; největší populace se nachází v areálu botanické zahrady Kirstenbosch.
Poznámka: Nápadná dřevina, o které existují zmínky již od prvních holandských osadníků; poprvé je zmíněna v popisu vegetace v okolí tehdejší osady Kirstenbosch z roku 1620, nějakou dobu byla mylně považována za jehličnan („Pinus africana“).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 27. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Kapské Město, Kirstenbosch National Botanical Garden).