Syn.: Caprifolium semenovii (Regel) Kuntze, Lonicera glauca Hook. f. et Thomson
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Druh velehor Střední Asie, jeho areál se táhne od pohoří Ťan-šan (odtud byl i popsán) přes Pamír a Hindúkuš až do severoindického Himálaje.
Ekologie: Roste na alpinských skalnatých a kamenitých stanovištích, ve štěrbinách skal, v nadmořských výškách zhruba od 3000 až do 4300 m. Kvete v červnu a červenci.
Popis: Nízký, bohatě větvený keřík s větvemi vystoupavými až přímými, lysými. Listy jsou vstřícné, jen krátce řapíkaté, eliptické až kopinaté, 8–20 mm dlouhé a 5–8 mm široké, většinou lysé nebo na líci řídce štětinatě chlupaté, na okraji brvité. Listeny jsou vejčité, lysé, pouze na okraji brvité. Kalich je lysý, s krátkými cípy; koruna je 20–25 mm dlouhá, žlutá, korunní trubka je válcovitá, s 5 nestejnými cípy, které jsou kratší než trubka. Plodem je v páru vyrůstající vejcovitá až obvejcovitá bobule, ve zralosti je červená.
Poznámka: Druhové jméno odkazuje na ruského geografa a cestovatele Petra Petroviče Semjonova-Ťanšanského (Пётр Петрoвич Семёнов-Тян-Шанский, 1827–1914), který jako první Evropan spatřil nejvyšší kazašskou horu Chan Tengri a zde představovaný druh zimolezu v pohoří Ťan-šan i jako první sbíral (in trajectu Zauku montium).
Fotografováno v létě 1989 (Kyrgyzstán, Ťan-šan, rozvodí řek Tekes a Sary Džas).