Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Zřejmě středochilský endemit, nevelký areál se rozkládá v provinciích Valparaíso, Santiago, O’Higgins a Maule. Výskyt v dalších oblastech Chile a v Argentině se možná vztahuje k jiným taxonům. Druh je dosti proměnlivý a jeho ohraničení vůči nejbližším příbuzným není dosud dostatečně jasné; z příbuzenstva tohoto taxonu byla popsána řada dalších, které se liší především vzrůstem a tvarem listů, ale i znaky na květech a intenzitou a typem odění.
Ekologie: Roste na slunných nebo jen slabě zastíněných stanovištích, na lokalitách s převažujícími zimními srážkami, které dosahují ročního průměru 400–800 mm.
Popis: Opadavý hustý keř, dorůstá výšky 0,5–2 m; větve jsou přímé, prutovité, tenké, s kolci. Listy jsou střídavé, přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, obvejčité až obkopinaté, 1–3,5 cm dlouhé a 0,2–0,8 mm široké, poněkud dužnaté, pokryté větvenými, méně často jednoduchými nebo žláznatými chlupy, celokrajné, na konci špičaté. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů, jsou oboupohlavné, 5četné, krátce stopkaté; kalich je 2–8 mm dlouhý, chlupatý, zakončený 5 cípy; koruna je nálevkovitá, s trubkou 2,5–6 mm dlouhou a cípy 3–5,5 mm dlouhými, bělavá nebo fialová (a pak bíle lemovaná), v ústí nažloutlá; tyčinek je 5, s chlupatými nitkami; semeník je svrchní. Plodem je kulovitá až vejcovitá oranžová nebo červená bobule 6–8 mm dlouhá, sedící ve vytrvalé, kalichu; semen bývá 10–30.
Poznámka: V Chile se vyskytuje celkem 15 podobných druhů kustovnic (v jihoamerickém vývojovém centru rodu se rozlišuje více než 30).
Fotografovala Alena Vydrová, dne 19. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).