Na východním okraji Rabštejnské Lhoty (okres Chrudim – mapa) se nachází chráněné území, které bylo vyhlášeno pro ochranu geologické zajímavosti. Nacházejí se zde pozůstatky příbojových zón druhohorního moře, které byly odhaleny díky těžbě pískovce. Podloží tvoří velmi tvrdé křemence, jejichž výchozy byly ohlazeny příbojem cenomanského moře. Pozůstatkem moře jsou vodorovně uložené vrstvy pískovců, které mají poměrně vysoký obsah železa, a jsou proto výrazně žlutooranžově zbarveny.
Po ukončení těžby nebylo území paseno, jak by se dalo soudit podle pěkných kusů jalovce obecného (Juniperus communis), které rostou především na vrcholech dochovaných skalek. Jalovec zde byl vysazen místním občanem panem Vaškem, který chtěl vegetaci na skalkách vylepšit. Zde se také vyskytují fragmenty vřesovišť ze svazu Genistion, hojně se šťovíkem menším (Rumex acetosella), chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis) i kolencem Morisonovým (Spergula morisonii). Dnes je většina území zarostlá náletem listnáčů a borovice lesní (Pinus sylvestris).
Místy se ve vrcholových částech vytváří společenstva suchých acidofilních doubrav. Ze zajímavějších druhů je odtud uváděna bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). V mechovém patře se zde vyskytují běžné druhy kyselých substrátů, jako travník Schreberův (Pleurozium schreberi), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme), na nejsušších místech ploník chluponosný (Polytrichum piliferum) a rohozub nachový (Ceratodon purpureus).
Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990 na ploše 4,75 hektaru. V současnosti přes chráněné území vede značená turistická stezka, která spojuje dvě nejvyšší lomové stěny, na kterých je dobře vidět nasedání pískovcových sedimentů na starší křemencové výchozy. Okolí těchto lomových stěn bylo v roce 2008 vyčištěno od náletu. Odstranění náletu podpořilo rozšíření janovce metlatého (Cytisus scoparius), který se rozrostl právě v těchto místech.
Fotografováno dne 13. 5. 2011.