Syn.: Caulinia fragilis Willd., Caulinia minor (All.) Coss. et Germ., Fluvialis minor (All.) Pers., Ittnera minor (All.) C. C. Gmel., Najas dichotoma Roxb., Najas fragilis (Willd.) Delile, Najas fragilis (Willd.) Rostk. et W. L. E. Schmidt, Najas moshanensis N. Z. Wang, Najas subulata Thuill., Najas ternata Roxb. ex Griff.
Česká jména: řečanka menší (Polívka 1902, Kubát 2002), řečanečka menší (Dostál 1989)
Slovenská jména: riečňanka menšia (Marhold et Hindák 1998), ponorenka menšia (Čeřovský et al. 1999)
Čeleď: Hydrocharitaceae Juss. – voďankovité
Rozšíření: Roste v jižnějších oblastech Evropy (na sever po severní Francii, Belgii, severní Německo, Litvu a Lotyšsko), v nejsevernější Africe (Maroko), v Asii ostrůvkovitě v mírném až subtropickém pásu od Turecka po Japonsko, Vietnam, Filipíny a Jávu. Zavlečená a zdomácnělá je ve východní části USA a v jihovýchodní Kanadě (Ontario), její výskyt zde má místy invazivní charakter. U nás je řečanka menší velmi vzácná; nejvíce lokalit (cca 20) je známo z Ostravska a Karvinska, přitom je zde známa až od r. 1994. Dále roste velmi vzácně na Dokesku (3 lokality), a na Olomoucku (pískovna Poděbrady). Z novější doby jsou známy také dva výskyty v Budějovické pánvi, kam byla patrně zavlečena rybáři. Kdysi rostla také v dolním Polabí (naposledy 1925) a na nejjižnější Moravě (naposledy 1995). Na Slovensku roste vzácně v Záhorie, Podunajské a Východoslovenské nížině.
Ekologie: Roste výhradně ve stojaté vodě – v rybnících, zatopených pískovnách a těžebních jámách, mrtvých říčních ramenech a poříčních tůních, v rybích sádkách, mimo naše území také v rýžových polích. Preferuje vody teplé, minerálně bohaté, mezotrofní až eutrofní, s bahnitým dnem. Pozitivně reaguje na vápnění rybníků, což je patrné např. na Dokesku. Klíčí nejdříve koncem května, kvete od června do srpna. Na rozdíl od řečanky přímořské (Najas marina) její semena klesají ke dnu ihned a nevyplouvají na hladinu.
Popis: Jednoleté, zcela ponořené, jednodomé vodní byliny, zpravidla ± tuhé a křehké. Lodyha až 25(–70) cm dlouhá, na internodiích hladká, bez osténků, bohatě větvená, směrem nahoru s výrazně se zkracujícími články. Listy téměř vstřícné nebo v místech větvení po 3, přisedlé; čepel listů úzce kopinatě čárkovitá, zpočátku jen mírně prohnutá, později zpravidla srpovitě nazpět zakřivená, (7–)10–28 mm dlouhá, 0,3–0,9(–1,1) mm široká, živě až olivově zelená, někdy s hnědým nádechem, na okrajích jemně osténkatě pilovitá, na každé straně s (9–)11–18(–24) osténky, na spodní straně bez osténků, dole s listovou pochvou, která je po rozložení ± srdčitá, na vrcholu uťatá, v horní části drobně brvitě pilovitá až hluboce vykrajovaná, na každé straně s (3–)8–13 brvitými osténky. Květy bezobalné, výrazně redukované, jednopohlavné; samčí květ s jednou tyčinkou 0,6–1,3 mm dlouhou, vyrůstající z 1,6–1,9 mm dlouhého toulcovitého listenu; samičí květy s pestíkem 3,2–4 mm dlouhým, blizna dvouramenná. Plod připomíná nažku, na vrcholu se zobánkem (zbytek čnělky); semena vejcovitá, mírně asymetrická, 1,8–2,7 mm dlouhá, 0,5–0,6(–0,7) mm široká.
Záměny: Druhý náš zástupce rodu, řečanka přímořská (Najas marina), je robustnější a tužší, má širší, 2,5–4,5 mm široké listy, které jsou výrazně hrubě zubaté a nejsou výrazně srpovitě zakřivené; na rozdíl od řečanky menší je dvoudomá. Na Slovensku byl dvakrát nalezen (patrně akvaristy vysazený) podobný druh Najas guadelupensis, původní v Americe, který je poněkud robustnější, s listy měkčími, jen mírně zakřivenými, na okraji osténkatými jen velice drobně, takže osténky jsou vidět pouze pod lupou.
Ohrožení a ochrana: Kriticky ohrožený druh naší flóry (C1b). Na Slovensku je druh hodnocen jako zranitelný (VU), je zde i chráněn zákonem. Zákonem chráněným druhem je také v Polsku.
Poznámka: Jméno Najas znamená v překladu „rusalka“.
Fotografováno dne 13. 7. 2012 (Česko, Slezsko, Karviná, Darkovské moře).