Syn.: Nelumbium album Bercht. et J. Presl, Nelumbium asiaticum Rich., Nelumbium caspicum Fisch. ex DC., Nelumbium caspium Eichw., Nelumbium discolor Steud., Nelumbium indicum Poir., Nelumbium javanicum Poir., Nelumbium marginatum Steud., Nelumbium nelumbo Druce, Nelumbium nuciferum Gaertn., Nelumbium rheedii C. Presl, Nelumbium speciosum Willd., Nelumbium tamara Sweet, Nelumbium transversum C. Presl, Nelumbium turbinatum Blanco, Nelumbium venosum C. Presl, Nelumbo caspica (Fisch.) Schipcz., Nelumbo caspica Fisch., Nelumbo indica Pers., Nelumbo komarovii Grossh., Nelumbo nelumbo (L.) H. Karst., Nelumbo speciosa Willd., Nymphaea nelumbo L., Tamara alba Roxb. ex Steud., Tamara hemisphaerica Buch.-Ham. ex Pritz., Tamara rubra Roxb. ex Steud.
Česká jména: ořešinec krásný (Presl 1846), lotos indický či pravý (Mareček 1999)
Čeleď: Nelumbonaceae Dum. – lotosovité
Rozšíření: Těžiště areálu lotosu je v jihovýchodní Asii, zejména na indickém subkontinentě (včetně Nepálu a Bhútánu). Na severozápad zasahuje až do nivy dolní Volhy v Rusku, dále do Číny, na jihovýchod do severní Austrálie. Byl zavlečen i do Jižní Ameriky (Paraguay). Čeleď Nelumbonaceae obsahuje jediný rod, v němž jsou rozlišovány dva druhy. Vedle Nelumbo nucifera je recentně znám jen druh Nelumbo lutea, který roste na jihovýchodě USA a přilehlých částech Střední Ameriky.
Ekologie: Roste v jezerech a pomalu tekoucích kanálech v tropickém nebo subtropickém klimatu.
Popis: Vytrvalá rostlina s oddenkem rostoucím v bahnitém dně. Z oddenku vyrůstají listy na řapících 50–100 cm dlouhých; čepel je zvednutá nad vodní hladinu, štítovitá, okrouhlá nebo ledvinitá, může mít 10–50(–90) cm v průměru, je sivá, na povrchu jakoby vosková, což podmiňuje nesmáčivost. Květy jsou jednotlivé, mají (10–)15–20 cm v průměru, jsou uspořádány ve spirále; okvětní lístky jsou vejčité, bílé nebo růžové, špičaté, 4 vnější jsou 1,5–3 cm dlouhé a 2–2,5 cm široké, vnitřní (bývá jich 10–16) jsou 7–10 cm dlouhé a 3,5–4,5 cm široké; tyčinek je mnoho, jsou asi 2,5 cm dlouhé a mají tenkou nitku; květní lůžko je trychtýřovité, za plodu se zvětšuje až do délky 4–5 cm a šířky 4,5–6 cm. Plody jsou nažky, jednotlivě ponořené v lůžku, elipsoidní, více než 1 cm dlouhé, tmavohnědé.
Ohrožení a ochrana: V Rusku chráněný druh, je uveden v tamní Červené knize.
Využití: Lotos je posvátnou rostlinou hinduistů i buddhistů, symbolizuje čistotu a krásu, v buddhismu symbolizuje cestu života k osvícení. Má všestranné využití: oddenky, květní stopky, samotné květy i plody jsou používány v tradiční medicíně, oddenky a semena jsou konzumovány jako zelenina, rostliny se v Kašmíru pěstují také jako rostlina medonosná.
Poznámka: Donedávna byl lotos považován za blízkého příbuzného leknínů (Nymphaea). Současná systematika však příbuznost obou rodů hodnotí jako dosti vzdálenou, jde spíše o podobné adaptace k podmínkám společného prostředí – lekníny i lotosy často rostou pospolu. Také při interpretaci lotosu v posvátných textech dochází často k záměnám: lotos, který je součástí mytologie starých Egypťanů, je ve skutečnosti leknín Nymphaea lotus, modrý lotos v indické mystice také představuje některý druh leknínů.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 9. 4. 2005 (Srí Lanka, jezero Rajangana a Anuradhapura).