Syn.: Astragalus foucaudii (Gillot) Rouy, Oxytropis lazica auct., non Boiss.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Endemit Pyrenejí a pohoří v severošpanělské Kantábrii, v Pyrenejích roste na francouzské i španělské straně.
Ekologie: Roste ve společenstvech horských trávníků a skal, v nadmořských výškách od 1700 do 2700 m. Preferuje vápencový substrát. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalé, bezlodyžné, chlupaté byliny, vysoké 5–15 cm. Listy obvykle s 13–16 páry lístků, lístky oválně eliptické až kopinaté. Květenství tvoří hrozen na konci bezlisté, dlouze chlupaté stopky. Květy poměrně velké, koruna růžová, 14–16 mm dlouhá, brzy vadnoucí a modrající, pavéza uprostřed s velkou bílou skvrnou s výrazně fialově vyniklými žilkami. Plodem je eliptický chlupatý lusk.
Záměny: Od dalších pyrenejských vlnic (Oxytropis lapponica, O. amethystea, O. neglecta) se liší především delší korunou, O. campestris a O. halleri mají korunu žlutobílou, resp. bledě fialovou.
Poznámka: Julien Foucaud (1847–1904), na nějž odkazuje druhové jméno této rostliny, byl francouzský botanik.
Fotografováno dne 18. 8. 2009 (Francie, Parc National des Pyrénées, Pic du Midi de Bigorre).