Syn.: Pachypodium brevicalyx (H. Perrier) Pichon
Čeleď: Apocynaceae – toješťovité
Rozšíření: Madagaskarský endemit, dosud byl zjištěn v provinciích Antananarivo, Fianarantsoa a Mahajanga.
Ekologie: Stanovištěm jsou suché travnaté porosty na kamenitých svazích v rozmezí nadmořských výšek 200–2000 m.
Popis: Nízký opadavý keřík s bizarním, nepravidelně hlízovitě ztloustlým kmínkem, který může dosahovat váhy až 20 kg; větvičky dorůstají výšky až 20 cm a bývají pokryty krátkými trny. Listy jsou nahloučeny na konec větviček; řapík je 1–2 mm dlouhý; čepel je eliptická až obvejčitá, až 5 cm dlouhá a 2 cm široká, oboustranně šedě chlupatá, celokrajná, na vrcholu zaokrouhlená a někdy s hrotem. Květenství vyrůstá na pýřité stopce 25–40 cm dlouhé, která nese na vrcholu okolíkovitě až strboulovitě shloučené pětičetné květy na stopkách 5–15 mm dlouhých; kališní cípy jsou čárkovité, 2–7 mm dlouhé, špičaté; koruna je řepicovitá, žlutá, s úzkou trubkou 9–11 mm dlouhou, nezřetelně na vrcholu rozšířenou, cípy jsou rozestálé, obvejčité, oboustranně chlupaté; tyčinky jsou vyniklé; plodolisty jsou 2. Měchýřky jsou poněkud rozestálé, 10–11 cm dlouhé a asi 0,8 cm široké, chlupaté; semena nesou na vrcholku chomáček bílých chlupů asi 12 mm dlouhých.
Ohrožení a ochrana: Jako ostatní druhy rodu Pachypodium je i tento zařazen do seznamu mezinárodní úmluvy o obchodu s přírodninami CITES.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 17. 10. 2016 (Madagaskar, Parc national d’Andringitra).