Syn.: Papaver armeniacum Busch. (non DC.), Papaver caucasicum M. Bieb., Papaver floribundum Desf., Papaver virgatum Smith
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Z tureckého a íránského Kurdistánu přes Arménskou vysočinu a hřebeny Kavkazu do Dagestánu.
Ekologie: Roste na skalách, v balvaništích, na kamenitých a štěrkových svazích; v horách vystupuje k 3000 m nadmořské výšky. Hemikryptofyt. Kvete v červnu a červenci.
Popis: Dvouletá bylina, zhruba půl metru (někdy i hodně přes metr) vysoká, odstále štětinatě chlupatá nebo olysávající, sivá, s mléčnicemi ronícími bílý latex. Listy peřenosečné nebo peřenodílné, přízemní až 20 cm dlouhé s úzkými a štětinatými řapíky a obvykle se sedmi páry oddálených, kopinatých, tupých nebo zahrocených segmentů s hluboce vyřezávanými okraji, lodyžní postupně redukované a přisedlé. Lodyha se větví v mnohokvěté, latnatě hroznovité květenství. Květy jsou dvoučetné, se dvěma hustě štětinatými nebo olysalými lístky kališními, čtyřmi růžově nebo oranžově červenými, brzy opadávajícími lístky korunními a s množstvím žlutých tyčinek. Tobolky bývají kuželovitě zúžené, jindy vejčité nebo téměř okrouhlé, lysé, sivé, s plochým nebo pyramidálně vyvýšeným (vždy však nižším než urna tobolky) terčem se čtyřmi až šesti (zřídka i více) paprsky.
Poznámka: V současném pojetí značně proměnlivý druh, populace s ostře laločnatými a hustě štětinatými listy bývaly dříve vedeny jako Papaver floribundum, olysalé populace s listy tupě laločnatými jako Papaver caucasicum. Rostliny odpovídající P. floribundum vyobrazil už roku 1702 Claude Aubriet na proslulé Tournefourtově výpravě. Semena byla roku 1815 poslána z moskevské do berlínské botanické zahrady, z této pak získaly rostliny fulhamské školky Whitley, Brames & Milne a rozšiřovaly je komerčně, nikdy se však v zahradách příliš nerozšířily.
Fotografováno ve dnech 15. 6. 2019, nerozkvetlé rostliny (Arménie, Sjunik, hory nad osadou Šiškert, 2250 m); 18. 6. 2019, rozkvetlé (Gegharkunik, Hayravank u pobřeží jezera Sevan, 1910 m).