Syn.: Abies commutata (Parl.) Gordon, Abies engelmannii Parry, Abies nigra Engelm., nom. illeg., Picea columbiana Lemmon, Picea columbiana (Lemmon) Beissn., Picea glauca var. engelmannii (Parry ex Engelm.) B. Boivin, Picea glauca subsp. engelmannii (Parry ex Engelm.) T. M. C. Taylor, Pinus commutata Parl.
Česká jména: smrk Engelmannův (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: smrek Engelmannov (Dostál 1950)
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Velmi charakteristická dřevina horských systémů na americkém Západě, areál se táhne od centrální Britské Kolumbie v Kanadě po severní Kalifornii, ve Skalistých horách po Arizonu a Nové Mexiko. Poněkud odlišný typ hodnocený na úrovni subspecie nebo variety roste ještě v severním Mexiku.
Ekologie: Provází horské lesy na svazích hor v nadmořských výškách 1000–3000 m. Ačkoli nejprodukčnější porosty lze nalézt na stanovištích dostatečně vlhkých a bohatých živinami, zejména na hřebenech Skalistých hor tvoří spolu s jedlí plstnatoplodou (Abies lasiocarpa) horní hranici lesa, v jejímž okolí může v extrémních podmínkách tvořit i nízké křovité formy.
Popis: Strom s úzce kuželovitou korunou, může dorůst výšky 45(–60) m, ale někdy zůstává jen v keřové podobě; borka je šedá až červenohnědá; větve jsou pevné, někdy mírně skloněné, letorosty jsou jemně chlupaté nebo lysé. Jehlice jsou všesměrně uspořádané, na průřezu čtyřúhlé, 1,6–3(–3,5) cm dlouhé, tuhé, modrozelené, s průduchy na všech stranách, na vrcholu ostře špičaté; samčí šištice jsou žlutavé. Šišky jsou nicí, 3–7(–8) cm dlouhé, fialové až tmavě purpurové; šupiny jsou nejširší nad polovinou, na vrcholu jsou nepravidelně zubaté nebo třásnité; semena jsou křídlatá.
Záměny: V nižších polohách severní části areálu se běžně setkává s podobným smrkem Picea glauca; oba druhy jsou si velmi blízké a vzájemně se kříží. Typicky vyvinutí jedinci Picea engelmannii se liší delšími jehlicemi, poněkud většími šiškami a tvarem šupin v nich – u P. engelmannii jsou nejširší nad středem a na okraji jsou zubaté, u P. glauca jsou nejširší teprve pod vrcholem, který je zaoblený a celokrajný. Na západním okraji areálu se dostává do kontaktu s druhem Picea sitchensis, který však má ploché, nikoli čtyřhranné jehlice. Rovněž s tímto druhem se může vzácně křížit.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 19. 7. 2007 (Kanada, Alberta, NP Banff, Parker Ridge).