Platanus ×hispanica, platan javorolistý (Platanaceae):
- Výška stromu: 32 m (v roce 2009)
- Obvod kmene: 752 cm (2013)
- Šířka koruny: 32 m
- Odhadované stáří: snad až 200 let (v roce 2019)
Tento mohutný strom roste při zdi Maltézské zahrady u Velkopřevorského paláce na Malé Straně, tedy při zdi, které se obecně říkává Lennonova zeď. Památným stromem byl vyhlášen dne 20. 8. 1998.
I když patří Lennonova zeď k turisticky nejnavštěvovanějším místům v Praze, jen málokdo z turistů pozvedne své oči nad temeno zdi, o výjimečnosti stromu za zdí tuší jen málokdo. Byl zde vysazen snad někdy na počátku 19. století, traduje se, že pod jeho korunou sedával či dokonce sníval hudební skladatel Ludwig van Beethoven (1770–1827).
Což o to, skladatel se v této části Malé Strany skutečně v únoru roku 1796 po několik týdnů pohyboval, ubytoval se dokonce v nedaleko odtud stojícím hostinci U zlatého jednorožce. Do Prahy tehdy přijel se svým příznivcem knížetem Karlem Lichnovským. Zřejmě tehdy v Praze veřejně nevystoupil, pravděpodobně hrál jen na soukromých večírcích pražské šlechty. Nepochybně byl hostem ve staroměstském paláci hraběte Christiana Clam-Gallase, několik pěkných a nezapomenutelných chvil prožil i v Clary-Aldringenském paláci na Valdštejnském náměstí, kde se sblížil s komtesou Josefinou Claryovou (1777–1828), dcerou hraběte Filipa Clary-Aldringena. Vzdělaná a jemně hudebně cítící Josefina Claryová si vysoce vážila Beethovenova génia, říká k tomu muzikolog Jan Racek. Beethoven za svého pražského pobytu pro ni dokonce složil árii pro soprán s doprovodem orchestru Ah, perfido, spergiuro a dvě skladby pro mandolinu. Nicméně představa Beethovena zasněně vysedávajícího v únoru někde pod platanem je poměrně úsměvná, lze ji přiřadit k četným malostranským pohádkám. Nemusí přece hned pod každým památným stromem vysedávat klasik, věřte, ono bohatě stačí, že pod tímto platanem u Lennonovy zdi snily své sny o lásce a štěstí už tisíce bezejmenných.
I když jsme tedy údajný Beethovenův vztah k tomuto malostranskému platanu jaksepatří znesvětili, jedinečnost samotného stromu míníme rozhodně vyzvednout. Je totiž jisté, že ze všech pražských platanů má právě tento strom největší obvod kmene, lze předpokládat, že bude i nejstarší. Těžko zatím pochybovat o nejstarším doloženém záznamu o pěstování tohoto druhu u nás – pochází až z roku 1804 (jaképak časy Beethovenova malostranského toulání). Rozměry tohoto exempláře jsou však skutečně velmi pozoruhodné; možná tolik roste z lidské lásky, kterou cítí u svých kořenů.
Fotografováno dne 14. 7. 2019.