Syn.: Protea calocephala Meisn.
Česká jména: stříbřenec (Presl 1846), protea (Mareček 1999)
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Rozšíření: Endemit malého území v provincii Western Cape v Jihoafrické republice. Vyskytuje se pouze mezi městečky Stanford a Riversdale a zasahuje až ke Gansbaai a Střelkovému mysu.
Ekologie: Provází specifický typ vegetace fynbos na korálových vápencích a vápnitých píscích, místy jako doprovodný keř v porostech vřesovce Erica irregularis. Lokality leží v nadmořské výšce 0–200 m. Květy opyluje drobný pěvec cukernatka kapská (Promerops cafer). Požár rostliny ničí, ale je důležitý pro vysemeňování a klíčení: plody se z plodenství uvolňují teprve po ohni, často až po několika letech, udržují si velmi dlouhou klíčivost.
Popis: Rozkladitý stálezelený keř dorůstající výšky až 4 m a šířky až 5 m; kmínek může dosahovat průměru až 60 cm; větve jsou křivolaké. Listy jsou střídavé, poněkud srpovitě prohnuté, eliptické až obkopinaté, 10–15 cm dlouhé a 2–4 cm široké, kožovité, v mládí pýřité, v dospělosti lysé, tmavozelené, na bázi zúžené do krátkého řapíku, celokrajné, na vrcholu tupé až zaokrouhlené. Květenství vyrůstají na koncích větví, před rozkvětem jsou úzce kuželovitá, 9–12 cm dlouhá a 5–8 cm široká; vnější zákrovní listeny jsou vejčité až kopinaté, jemně chlupaté, zelenavé, na špičce hnědavé, vnitřní zákrovní listeny jsou růžové až červené, vzácněji smetanově bílé, úzce kopisťovité; okvětí je bílé; 4 tyčinky jsou velmi krátké; čnělky jsou asi 6,5 cm dlouhé, z květenství nevyčnívají. Plody jsou drobné chlupaté nažky.
Ohrožení a ochrana: V současnosti tento druh ustupuje; redukce se zatím dotkla asi 20–25 % populací a stanoviště tohoto druhu jsou invadována agresivními zavlečenými rostlinami. Proto je druh v Červeném seznamu Jihoafrické republiky (2009) hodnocen v kategorii taxonů blízkých ohrožení (NT).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 14. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Gansbaai, rezervace Grootbos).