Čechy

Chráněné území bylo vyhlášeno 30. 10. 2002 na ploše 1, 7381 ha a patří k nejmladším na Chrudimsku. Z tohoto důvodu také není zpracováno v publikaci Chráněná území IV., Pardubicko, která vyšla v témže roce. Nachází se v blízkosti města Chrast, v těsném sousedství jeho části Chrašice, podle které bylo nazváno. Jedná se o jihozápadně orientovaný, velmi prudký opukový svah (čelní svah kuesty) nad potokem Žejbro. Místy jsou obnažené horninové vrstvy a hostí vegetaci typickou pro tzv. bílé stráně. Podle fytogeografického členění ČR leží chráněné území na okraji termofytika (okres Východní Polabí, podokres Pardubické Polabí), ale území za jeho jižní hranicí je již přičleněno k mezofytiku.

Číst dál

Toto chrudimské chráněné území bylo vyhlášeno dne 4. 7. 1997 na ploše 11,7657 ha. Důvody pro její vyhlášení byly především zoologické a jeho květena byla opomíjena. Vyhlašovací protokol říká, že účelem je ochrana říčního toku Chrudimky s přilehlými náhony, lemovaného zbytky lužních porostů, břehovými a suťovými porosty na svažitých pozemcích. Předmětem ochrany jsou dále významná hnízdiště chráněných druhů ptactva, zejména unikátní havraní kolonie, hnízdiště ledňáčka říčního, žluvy hajní a dalších druhů ptactva a také míst výskytu obojživelníků. Proto území dostalo název Ptačí ostrovy.

Číst dál

Lokalitu tvoří tok řeky Chrudimky a navazují břehové porosty mezi Chrudimí a Pardubicemi. Začíná východně od Chrudimi poblíž bývalého mlýna Kalousov a končí v intravilánu Pardubic v místě bývalého vojenského cvičiště zvaného Červeňák. Důvodem vyhlášení EVL je přítomnost stabilní populace vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), která se vyskytuje po celé délce lokality, ale rozhodující pro její rozmnožování je neregulovaná část řeky, která se nachází v délce asi 3 km přibližně od obce Tuněchody k mostu u samoty Štětín poblíž Mnětic. Právě tato část je nejen z přírodovědného hlediska zajímavá a stojí za návštěvu.

Číst dál

Přírodní rezervace Duny u Sváravy se nachází asi 1 km severozápadně od obce Labské Chrčice v nadmořské výšce 206–209 m n. m., těsně na hranici Pardubického a Středočeského kraje. Jedná se o jeden z nejdokonaleji zachovaných přesypů v Polabí, který vznikl během pozdního glaciálu (13–11 tisíc let př. n. l.) vyvátím materiálu z fluviálních sedimentů. Písek je jemně až středně zrnitý, s křemitými zrny o průměru 0,5 mm. Téměř všude je však písek překryt půdou, arenosoly až podzoly. Rozloha přírodní rezervace je 12,26 ha, především podél západní a severní hranice přiléhá k rezervaci ochranné pásmo o rozloze 12,01 ha. Předmětem ochrany je ochrana význačného geomorfologického prvku – neporušených písčitých přesypů se zbytky psamofilní flóry a fauny.

Číst dál

Přírodní rezervace se nachází 3 km severovýchodně od Chrudimi a necelých 500 m severně od obce Topol. Rozkládá se převážně na svahu orientovaném k severu, v němž je ve východní části mělké údolí otevírající se také k severu. Na své severní hranici přírodní rezervace přechází do nivy řeky Chrudimky. Ve směru západ–východ prochází přírodní rezervací železniční trať Chrudim–Borohrádek, která je v provozu od roku 1899. Na západním okraji bývala i železniční zastávka Topol, která je již několik let zrušená.

Číst dál

Kunětická hora, místními zvaná Kuňka (307 m n. m.), je nejvyšším bodem Polabské nížiny v okolí Pardubic a přirozeně se stala symbolem tohoto kraje. Přesto stačilo málo a tento symbol mohl zmizet z povrchu zemského, a to prostou přeměnou na stavební kámen. Místní naleziště porcelanitů využívali již lovci mamutů, v 15. století posloužil místní kámen pro stavbu hradu postaveného Pernštejny na jejím vrcholu. Počátek těžby většího rozsahu začal až v druhé polovině 18. století. V roce 1775 byla dokonce stržena západní věž hradu, která představovala nebezpečí pro dělníky pracující v lomu. Za to, že Kunětická hora nebyla rozebrána na kámen, vděčíme Muzejnímu spolku v Pardubicích, který si nejprve pronajal pozemky na Kunětické hoře a v roce 1919 je koupil. Zájmem muzejního spolku byla záchrana hradu, proto v roce 1920 založil Kunětické družstvo, které v témže roce definitivně těžbu kamene zastavilo.

Číst dál

Odstavené rameno Labe Votoka – chráněné od roku 1980 na ploše 4,98 ha – se nachází na levém břehu řeky mezi obcemi Labětín a Lhota pod Přeloučí (okres Pardubice).

Číst dál

Chráněné území vyhlášené v roce 1980 na ploše 41,45 ha se nachází jihovýchodně od obce Valy nad Labem (okres Pardubice). Jak název přírodní památky napovídá, hlavní osou je tok tzv. Struhy (též Zlatý potok). Další významnou lokalitou je tzv. Lepějovický les, který se nachází na levém břehu Struhy mezi obcemi Valy a Veselí u Přelouče. Ten byl pojmenován podle zaniklé obce Lepějovice, která zanikla po roce 1530. Poslední dva sedláci byli vystěhováni do nově založené obce Veselí před rokem 1750, kdy byla na místě jedné z usedlostí postavena v pozdně barokním slohu myslivna. Ta na okraji přírodní památky stojí dodnes.

Číst dál

Mělické labiště je odstavené rameno, které vzniklo ve 20. letech 20. století při regulaci řeky Labe u obce Mělice (okres Pardubice). Především na jaře, kdy je vysoký stav vody v Labi, dochází k napouštění ramene, a na opačném konci se pak přebytek vody vrací do řeky. Během léta, kdy je stav nižší, k tomuto napouštění labskou vodou již nedochází. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1982 na ploše 8,11 ha.

Číst dál

Chráněné území se nachází v těsném sousedství průmyslové zóny města Pardubice, mezi místními částmi Pardubičky a Drozdice. Samotná obec Nemošice se nachází dál, na opačném břehu Chrudimky. Od roku 1982 je na ploše 7,7322 ha chráněn porost dubohabřin známý svým bohatým jarním aspektem. Nachází se na převážně jižně a jihozápadně orientované staré terase Chrudimky, která tvoří jižní hranici přírodní památky. Řeka je v těchto místech bohužel regulovaná, ale v okolí se z tohoto důvodu nachází řada starých, většinou odstavených ramen Chrudimky, které jsou chráněny jako významný krajinný prvek. Lokalita je dnes známá především masivním výskytem česneku medvědího (Allium ursinum).

Číst dál

Chráněné území vyhlášené v roce 1982 na ploše 2,65 ha se nachází 200 m severozápadně od obce Malolánské, při lesní cestě vedoucí do blízké obce Veská (okres Pardubice). Chráněna je část lesního porostu na nevýrazném přesypu vátého písku, v nadmořské výšce zhruba 228 m n. m.

Číst dál

Rybník Šejval se nachází 600 m severně od obce Radhošť v okrese Ústí nad Orlicí (mapa). Hlavním důvodem vyhlášení chráněného území v roce 1982 byl výskyt prustky obecné (Hippuris vulgaris), která byla tehdy považována za vyhynulý druh.

Číst dál

Chráněné území se nachází přímo v obci Semín u Přelouče (okres Pardubice), na zbytku písečného přesypu, který tvoří poměrně výrazný kopec a je téměř celý zastavěn. Chráněny jsou dvě menší nezastavěné plochy v blízkosti bývalého pivovaru.

Číst dál

Chráněné území se nachází na strmé, převážně jihozápadně orientované stráni na obcí Střemošice (okres Chrudim). Jihovýchodním směrem vybíhá přírodní rezervace k obci Doubravice, severozápadním směrem pak k obci Domanice, kde hranici tvoří silnice z Domanic do obce Řepníky. Přes silnici navazuje na Střemošickou stráň přírodní rezervace Kusá hora.

Číst dál