Přírodní rezervace se nachází 3 km severovýchodně od Chrudimi a necelých 500 m severně od obce Topol. Rozkládá se převážně na svahu orientovaném k severu, v němž je ve východní části mělké údolí otevírající se také k severu. Na své severní hranici přírodní rezervace přechází do nivy řeky Chrudimky. Ve směru západ–východ prochází přírodní rezervací železniční trať Chrudim–Borohrádek, která je v provozu od roku 1899. Na západním okraji bývala i železniční zastávka Topol, která je již několik let zrušená.
Domácí lokality
Pardubické Polabí, Kunětická hora – přírodní památka
Kunětická hora, místními zvaná Kuňka (307 m n. m.), je nejvyšším bodem Polabské nížiny v okolí Pardubic a přirozeně se stala symbolem tohoto kraje. Přesto stačilo málo a tento symbol mohl zmizet z povrchu zemského, a to prostou přeměnou na stavební kámen. Místní naleziště porcelanitů využívali již lovci mamutů, v 15. století posloužil místní kámen pro stavbu hradu postaveného Pernštejny na jejím vrcholu. Počátek těžby většího rozsahu začal až v druhé polovině 18. století. V roce 1775 byla dokonce stržena západní věž hradu, která představovala nebezpečí pro dělníky pracující v lomu. Za to, že Kunětická hora nebyla rozebrána na kámen, vděčíme Muzejnímu spolku v Pardubicích, který si nejprve pronajal pozemky na Kunětické hoře a v roce 1919 je koupil. Zájmem muzejního spolku byla záchrana hradu, proto v roce 1920 založil Kunětické družstvo, které v témže roce definitivně těžbu kamene zastavilo.
Pardubické Polabí, Labské rameno Votoka – přírodní památka
Odstavené rameno Labe Votoka – chráněné od roku 1980 na ploše 4,98 ha – se nachází na levém břehu řeky mezi obcemi Labětín a Lhota pod Přeloučí (okres Pardubice).
Pardubické Polabí, Meandry Struhy – přírodní památka
Chráněné území vyhlášené v roce 1980 na ploše 41,45 ha se nachází jihovýchodně od obce Valy nad Labem (okres Pardubice). Jak název přírodní památky napovídá, hlavní osou je tok tzv. Struhy (též Zlatý potok). Další významnou lokalitou je tzv. Lepějovický les, který se nachází na levém břehu Struhy mezi obcemi Valy a Veselí u Přelouče. Ten byl pojmenován podle zaniklé obce Lepějovice, která zanikla po roce 1530. Poslední dva sedláci byli vystěhováni do nově založené obce Veselí před rokem 1750, kdy byla na místě jedné z usedlostí postavena v pozdně barokním slohu myslivna. Ta na okraji přírodní památky stojí dodnes.
Pardubické Polabí, Mělické labiště – přírodní památka
Mělické labiště je odstavené rameno, které vzniklo ve 20. letech 20. století při regulaci řeky Labe u obce Mělice (okres Pardubice). Především na jaře, kdy je vysoký stav vody v Labi, dochází k napouštění ramene, a na opačném konci se pak přebytek vody vrací do řeky. Během léta, kdy je stav nižší, k tomuto napouštění labskou vodou již nedochází. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1982 na ploše 8,11 ha.
Pardubické Polabí, Nemošická stráň – přírodní památka
Chráněné území se nachází v těsném sousedství průmyslové zóny města Pardubice, mezi místními částmi Pardubičky a Drozdice. Samotná obec Nemošice se nachází dál, na opačném břehu Chrudimky. Od roku 1982 je na ploše 7,7322 ha chráněn porost dubohabřin známý svým bohatým jarním aspektem. Nachází se na převážně jižně a jihozápadně orientované staré terase Chrudimky, která tvoří jižní hranici přírodní památky. Řeka je v těchto místech bohužel regulovaná, ale v okolí se z tohoto důvodu nachází řada starých, většinou odstavených ramen Chrudimky, které jsou chráněny jako významný krajinný prvek. Lokalita je dnes známá především masivním výskytem česneku medvědího (Allium ursinum).
Pardubické Polabí, Přesyp u Malolánského – přírodní památka
Chráněné území vyhlášené v roce 1982 na ploše 2,65 ha se nachází 200 m severozápadně od obce Malolánské, při lesní cestě vedoucí do blízké obce Veská (okres Pardubice). Chráněna je část lesního porostu na nevýrazném přesypu vátého písku, v nadmořské výšce zhruba 228 m n. m.
Pardubické Polabí, Šejval – přírodní památka
Rybník Šejval se nachází 600 m severně od obce Radhošť v okrese Ústí nad Orlicí (mapa). Hlavním důvodem vyhlášení chráněného území v roce 1982 byl výskyt prustky obecné (Hippuris vulgaris), která byla tehdy považována za vyhynulý druh.
Pardubické Polabí, Semínský přesyp – národní přírodní památka
Chráněné území se nachází přímo v obci Semín u Přelouče (okres Pardubice), na zbytku písečného přesypu, který tvoří poměrně výrazný kopec a je téměř celý zastavěn. Chráněny jsou dvě menší nezastavěné plochy v blízkosti bývalého pivovaru.
Pardubické Polabí, Střemošická stráň – přírodní rezervace
Chráněné území se nachází na strmé, převážně jihozápadně orientované stráni na obcí Střemošice (okres Chrudim). Jihovýchodním směrem vybíhá přírodní rezervace k obci Doubravice, severozápadním směrem pak k obci Domanice, kde hranici tvoří silnice z Domanic do obce Řepníky. Přes silnici navazuje na Střemošickou stráň přírodní rezervace Kusá hora.
Pardubické Polabí, Týnecké mokřiny – přírodní rezervace
Východně od Týnce nad Labem, na pravém břehu Labe, u hranice Středočeského kraje s Pardubickým, se rozkládá na ploše 78 ha přírodní rezervace Týnecké mokřiny. Jak napovídá název rezervace, jsou zde chráněny jednak extenzivně sečené louky, rozsáhlé porosty rákosin, slepá ramena a mělké tůně, které jsou doplněné rozptýlenou zelení. Podíváme-li se do leteckých snímků z padesátých let 20. století zjistíme, že celé území dnešní rezervace bývalo pokryto sečenými loukami, jen vzácně uvidíme solitérní strom či keř a také plochy slepých ramen jsou menší a mělké tůně zcela chybějí. Rozsáhlé rákosiny jsou tedy spíše příkladem zanedbaného hospodaření a rozhodně by bylo vhodné je jednou za čas sekat. Mělké tůně jsou pak výsledkem zanesení mělkých odvodňovacích stružek, které dříve hospodáři běžně v lukách udržovali. Až do kolektivizace se jednalo o jednou až dvakrát ročně sekané louky na seno nebo stelivo. Severní okraj dnešní rezervace, kde se vyskytují váté písky, byly používány jako pastviny. Dnes jsou tyto plochy porostlé většinou akátinami.
Pardubické Polabí, Vesecký kopec – přírodní památka
Chráněné území se nachází na severozápadním okraji obce Veská (okres Pardubice – mapa), na okraji lesního komplexu zvaného Bělobranská dubina. Tvoří ho dnes již jen pozůstatek 0,5 km dlouhého písečného přesypu, který byl orientován ve směru severoseverozápad až jihojihovýchod. Byl považován za nejvyšší a nejtypičtější příčný přesyp v Čechách. Většina přesypu byla odtěžena a dnešní přesyp je umělým útvarem orientovaným ve směru západ – východ.
Pavlovské kopce, Děvín – národní přírodní rezervace
Pavlovské vrchy patří k tomu nejkrásnějšímu, co naše země může ukázat. Je to kraj vinohradů a úrodných polí, ale i strmých skal, stepních strání, dubových hájů a lužních lesů. Země stokrát rozbrázděná pluhy, prohnětená podrážkami bot vinařů, prolitá lidským potem tak, jako málokterá jiná. Ale přesto téměř panenská a nádherná. Člověk byl tady doma od nepaměti, vždyť kdo by neznal třeba slavnou Venuši z Dolních Věstonic. Avšak i tak si tato krajina dokázala zachovat svou velmi charakteristickou podobu, kterou jen těžko najdete jinde.
Pavlovské kopce, Svatý kopeček u Mikulova – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova (okres Břeclav), která byla vyhlášena v roce 1946 a zaujímá rozlohu zhruba 37 hektarů, slouží k ochraně bradla jurských vápenců, které se zvedají nad městem.
Pavlovské kopce, Tabulová – národní přírodní rezervace
Oblast Pálavy je dobře známa svou teplomilnou květenou, z hlediska našich zemí velmi významnou, vždyť hned několik druhů rostlin se na území našeho státu už nikde jinde nevyskytuje. Další druhy zde mají centrum rozšíření u nás a i jinak u nás vzácné druhy zde mají dosud bohaté výskyty. To bezpochyby platí i v případě národní přírodní rezervace Tabulová, postupně přehlašované od roku 1951 do dnešní podoby, jež zahrnuje i bývalou sousední rezervaci Růžový vrch a nedalekou taktéž bývalou památku Kočičí kámen.