Národní přírodní rezervace Špraněk se nalézá u obce Javoříčko (okres Olomouc), zničené nacisty podobně jako mnohem známější Lidice, a ve svém nitru ukrývá veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně, jež přinejmenším velikostí Dómu gigantů a bohatostí jeho krápníkové výzdoby nemají u nás obdoby. Území je chráněno už od roku 1949 a předmětem ochrany jsou krasové jevy v devonských bradlových vápencích s jeskyněmi pod zemí a se vzácnou teplomilnou květenou na povrchu.
Domácí lokality
Branžovský hvozd, Bělč – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Bělč se nachází v severovýchodní části mikroregionu Běleč (okres Klatovy). Byla vyhlášena 12. dubna 1955 vyhláškou 737/54 Ministerstva kultury. Nejvýznamnější přírodní charakteristikou je bukový porost starý cca 200 let s typickou vegetací květnaté bučiny.
Branžovský hvozd, Bělýšov – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Bělýšov leží na jihozápadním cípu Bělýšovského lesa nad obcemi Slatina a Balkovy na Klatovsku. Hřeben Bělýšova (Říčej 692 m) je jedním ze tří souběžných hřbetů Chudenické vrchoviny oddělených širokými údolími, která na jihozápadě spojuje nejvyšší příčný hřbet Koráb (Koráb 722 m) nad Kdyní. Rozloha rezervace činí 11,4 hektaru.
Branžovský hvozd, Chudenická Bažantnice – přírodní památka
Chudenická bažantnice se nalézá 3 km jihozápadně od Chudenic, bažantnice zde byla založena roku 1719 šlechtickým rodem Černínů a její areál zabíral i zemědělskou půdu a sahal dřevěným oplocením až k zámeckému parku Zámku Lázeň. Součástí areálu se sídlem fořta (lesovnou) byla také soustava malých pstruhových sádek se dvěma rybníky na Bezpravovickém potoce (respektive uměle vybudovaném kanálu). V pozdějších letech při zrušení nedalekého poutního kostela sv. Wofganga byla postavena z kamene kostelního zdiva obvodová zeď obory a rozloha celé bažantnice byla výrazně zmenšena. Území v nadmořské výšce cca 450 m je tvořeno úvalem s širokým, mírně vyklenutým hřebenem na jihozápadní hranici.
Brdy, Louky pod Palcířem – přírodní památka
Dvě malé lesní loučky na úpatí vrchu Palcíř u cesty Vlásenka, vedoucí ze Skořic (okres Rokycany) k zámku Tři Trubky, byly v říjnu 2020 vyhlášeny přírodní památkou. Chráněné území měří 2,14 ha a nachází se v nadmořské výšce 618–647 m. Jde o vlhké extenzivně obhospodařované pcháčové louky s neupraveným vodním režimem a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
Brno, Hádecká planinka a Růženin lom
Bledá stěna hádeckého lomu se tyčí nad Brnem jako pomník lidské chamtivosti. Dnes už naštěstí (a snad navždy) zdejší těžební mechanismy utichly a Hády se vracejí přírodě.
Brno, Kamenný vrch – přírodní rezervace
V těsném sousedství brněnského sídliště Kamenný vrch se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, jejíž největší botanická atrakce rozzáří zdejší stepní stráně krátce po příchodu jara.
Brno, Obřanská stráň – přírodní památka
Za devatero železničními semafory a devětadevadesáti výhybkami (počítáno od brněnského hlavního nádraží), za jedním středním železničním mostem a nad jedním menším tunelem proplétá vítr jemné nažky odkvetlých konikleců s dlouhými vousy kavylů. Jsme právě na jedné z nejmenších brněnských stepí, procházíme se po Obřanské stráni.
Brno, Stránská skála – národní přírodní památka
Brněnská Stránská skála je svérázným místem smíru mezi člověkem a přírodou. Šrámy, které jí kdy člověk uštědřil, se zde podivuhodně ztrácejí, stávají se z nich jen doklady potvrzující starou pravdu, že totiž člověk a příroda jedno jsou.
Brno, Údolí Kohoutovického potoka – přírodní památka
Mezi brněnskými městskými částmi Kohoutovice a Pisárky (Šárka) se rozkládá poměrně rozsáhlá zalesněná oblast. V její dolní části se nachází přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka, která má rozlohu pouhých 3 hektarů a byla vyhlášena v roce 1987. Lesy nad touto lokalitou jsou však floristicky zajímavé také, celková rozloha tohoto širšího území dosahuje 70 hektarů a nachází se v nadmořské výšce od 220 do 366 m.
Bučovická pahorkatina, Strabišov-Oulehla – národní přírodní rezervace
Zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Zlínem, poněkud stranou velkých komunikací, se nachází malá vesnička Lísky (okres Kroměříž). Pokud by existovala statistika, která by srovnávala počet obyvatel vesnice s počtem orchidejí, které se na území obce vyskytují, jistě by v ní tato víska stála na jednom z nejpřednějších míst. V těsné blízkosti obydlené části vesnice se totiž nachází unikátní přírodní rezervace, která v mnoha ohledech převyšuje běžné česko-moravsko-slezské chápání o výskytu těchto vzácných rostlin v přírodě.
Bučovická pahorkatina, Větrníky – národní přírodní rezervace
Na jihozápadních svazích Větrníku (394 m n. m.), přibližně 2 km jižně od Lysovic (okres Vyškov) se rozprostírá členitá přírodní rezervace nazvaná Větrníky (mapa). Už podle názvu je zřejmé, že větrných dnů je tady za rok mnohem více, než těch, kdy se nehne ani lístek. Důvodem vyhlášení NPR byla už v roce 1925 jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě. Historie ochrany tohoto území je spojena s činností Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě.
Budějovická pánev, Blana – přírodní památka
Nedaleko Zlivi (okres České Budějovice), v Českobudějovické pánvi, se nachází nevzhledný a na první pohled odpudivý les, tvořený především sosnou (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies), méně listnáči (zvláště Alnus glutinosa, Betula pendula, Quercus robur). Les je plný pichlavého jehličí a celých mračen krvežíznivých potvorstev, na pasekách se rozrůstá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), k nápadným zjevům patří též starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius) nebo netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), na okraji lesa zeje velká těžební jáma. Avšak zdání tentokrát klame, při bližším pohledu narazíme na netušené poklady. Proto zde byla v roce 2011 vyhlášena přírodní památka Blana o výměře 30 ha.
Bydžovská pánev, Hoříněvská bažantnice – přírodní rezervace
Přírodní rezervace chráněná již od roku 1933 se nachází se na jižním okraji obce Hořiněves v okrese Hradec Králové. Chráněny jsou převážně lesní porosty na ploše 21,02 hektaru. Ty tvoří především dubohabřiny z asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum, které ve vlhčí části přecházejí do jasano-olšového luhu z asociace Carici remotae-Fraxinetum. Zde se nacházejí také drobná prameniště. Nejvydatnější pramenný vývěr byl stažen do studny, která je dnes upravena jako studánka. Rezervací protéká od jihu k severu drobný potok a na severním okraji napájí rybníček, který se výrazně zazemňuje.
Bydžovská pánev, Na Hradech – přírodní rezervace
Severovýchodně od obce Žáravice v okrese Pardubice se nachází přírodní rezervace vyhlášená již v roce 1956. Tvoří jí jednak rybník Švihov postavený na Sopřečském potoce a jednak lesní porosty na západně exponovaném svahu na rybníkem. Důvodem byla ochrana kotvice plovoucí (Trapa natans) rostoucí v rybníku, která však v roce 1963 vyhynula po jeho vyhrnutí. V roce 1983 sem byly přeneseny rostliny kotvice z rybníku Farář u Bítovan, které se ale neuchytily.