Devět vlakových spojů z Rakovníka za celý den – hmm, to tedy není zrovna mnoho. A to, prosím pěkně, jen v pracovních dnech, o víkendu je to ještě o jeden vlak méně: první vlak sem přijede až v 7.33 h, další deset minut před desátou a o půl dvanácté, pak ve 13.22 a 15.37 h, za dvě hodiny další, pak za dvě hodinky ještě jeden, nakonec tu zastaví rakovnický „flamendrák“ ve 23.27 h. Poslední vlak odtud zpět do Rakovníka jede už ve 20.24 h, ovšem pozor o vánočních svátcích, to totiž tento spoj nejede, takže musíte na vlak už v 18.09 h, jinak byste si mohli vánoční stromeček nastrojit leda tak před nádražní budovou – pár nižších konifer tam možná právě pro tento účel vysazených opravdu je.
LOKALITY
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Ječmeniště – přírodní památka
Na samém jihu Znojemska, v těsné blízkosti rakouské hranice, byla v roce 2014 vyhlášena přírodní památka Ječmeniště. Skládá se ze dvou oddělených částí, její rozloha dohromady činí 61,77 ha. Vyhlášením této rezervace současně zanikla podstatně menší přírodní památka Mandloňová mez o rozloze 0,21 ha, vyhlášená v roce 1997, která se stala součástí té dnešní velké. Svůj název rezervace dostala podle zaniklé obce Ječmeniště (Gerstenfeld), která byla jako jediná (!) v jihomoravském pohraničí po vzniku železné opony takřka bezezbytku zlikvidována. Ječmeniště je rovněž vedeno na seznamu evropsky významných lokalit.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Krumlovsko-rokytenské slepence – národní přírodní rezervace
Krumlovsko-rokytenské slepence byly za národní přírodní rezervaci vyhlášeny teprve v roce 2005. Území je tvořeno skupinou čtyř izolovaných lokalit, které se nacházejí východně a severovýchodně od Moravského Krumlova (Znojemsko). Slouží k ochraně přírodovědecky nejhodnotnější části členitého údolí říčky Rokytné. Celková výměra rezervace je 87 hektarů, geologický podklad tvoří především slepence permského stáří. Oblast je druhově velmi bohatá a zahrnuje i řadu ohrožených a chráněných druhů rostlin.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Losolosy – přírodní památka
Severně starobylého města Znojma se nalézá vesnice s podezřelým názvem Únanov. Nedaleko ní se nachází zajímavá přírodní památka s neméně podezřelým jménem Losolosy. Byla vyhlášena na 6,5 ha v roce 2002, především k ochraně koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), rudohlávka kukačky (Anacamptis morio) a prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), jež zde rostou v teplomilných trávnících.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Malhostovická pecka – přírodní památka
V polích mezi Čebínem a Malhostovicemi (bývalý okres Brno-venkov) se nacházejí dva vápencové skalní ostrovy. Blíže k Čebínu leží menší Malá skalka, necelý kilometr od Malhostovic – vlastně jen několik desítek metrů od Malé skalky – zase rozlehlejší Malhostovická pecka. Oba skalní výchozy jsou tvořeny střednědevonskými vilémovickými vápenci, lokalita leží v nadmořské výšce od 304 do 332 m, její rozloha nepřesahuje 2 hektary.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Mohelenská hadcová step – národní přírodní rezervace
U Mohelna stojí kříž. A hned za ním další. A mezi nimi leží snad nejslavnější step Moravy.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Obůrky-Třeštěnec – přírodní rezervace
V době německé okupace bylo naplánováno vybudovat mezi rakouskou Vídní a slezskou Vratislaví strategicky důležitou dálnici. V některých úsecích dokonce byla zahájena i stavba této magistrály (od roku 1940), její poměrně nápadné trosky dodnes najdeme v okolí Brna. Zmiňovaná rezervace je také vlastně pozůstatkem tohoto projektu, jedná se o dálniční průkop poblíž města Kuřimi (okres Brno-venkov). V současnosti zde najdeme pozoruhodná mokřadní společenstva – svahy úvozu sice osídlily náletové dřeviny, ale zamokřené dno je domovem několika druhů chráněných rostlin, mimo jiné i orchidejí. Rozloha rezervace činí zhruba 3 hektary, nachází se v nadmořské výšce 290–303 m.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Oleksovické vřesoviště – přírodní památka
Dvě bývalé pískovny, dokládající existenci moře před 17–18 miliony let, se nacházejí na jižním okraji obce Oleksovice v okrese Znojmo. Obnažená písčitá půda vytvořila vhodné podmínky pro hnízdění břehule říční. Na mírnějších svazích se daří pískomilné květeně.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, U Michálka – přírodní památka
Nedaleko Moravského Krumlova najdeme obec Bohutice (okres Znojmo – mapa). Lze zde obdivovat zámek s třípatrovými renesančními arkádami, Lurdskou jeskyni a několik barokních soch. Jedna z nich, sv. Michal, je umístěna za obcí na skalnatém návrší prohlášeném v roce 1996 za přírodní památku s názvem U Michálka o výměře necelý jeden hektar. Obec je známa především meruňkovicí, zámeckými sklepy a viničními tratěmi, z nichž jedna se nalézá v bezprostředním sousedství přírodní památky.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
Zámek Lešná, nacházející se 5 km severovýchodně od Zlína, byl postaven v letech 1887–93. Nechal jej vystavět hrabě František Seilern. Projekt zámku zpracoval vídeňský architekt Johann Mick, jehož návrh upravil Viktor Siedek, který po jeho smrti v roce 1890 převzal stavební práce. Johann Mick je také autorem první parkové úpravy okolí zámku z února 1890. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Nejdůležitější období rozvoje tohoto celku je spojeno s hrabětem Josefem Karlem Seilernem (1883–1939), ornitologem a cestovatelem, který vybudoval přírodovědné muzeum a v okolí zámku zřídil soukromou zoologickou zahradu. Rozvoj zámeckého areálu zastavila smrt hraběte, válka a konec přineslo zestátnění majetku Seilernů v roce 1945. V roce 1948 byla otevřena pro veřejnost zoologická zahrada nesoucí jméno ZOO Zlín.
Zoologická a botanická zahrada města Plzně
Mít botanickou zahradu bylo velkým snem plzeňských obyvatel už od počátku 19. století. Již v této době bylo několik pokusů o založení botanické zahrady, ale do dnešní doby se nedochovalo téměř nic.
