Při hledání botanické zahrady v centru belgického hlavního města můžete snadno klopýtnout o menší nesrovnalost: jihovýchodně od centra města, v obci Auderghem, se nachází Jardin botanique expérimental Jean Massart / Parktuin Jean Massart, která patří vlámské Svobodné univerzitě (Vrije Universiteit Brussel), ovšem zahradu tu má i Katolická univerzita (Université catholique de Louvain) – ta se zase jmenuje Jardin des plantes médicinales Paul Moens / Tuin van geneeskrachtige planten Paul Moens a leží až na severovýchodní hranici Bruselu v části Woluwe-Saint-Lambert. Jenže už jen při letmém pohledu na mapu Bruselu musí snad úplně každého napadnout, že botanická zahrada bude nejspíš i nedaleko od Královského paláce a slavného náměstí Grand-Place přímo v srdci města – jak jinak si totiž vyložit název Le Botanique / Kruidtuin? A ono ne, je to trochu jinak.
Významné zahrady
Belgie, Park van Tervuren
Belgický Tervuren byl považován za starověkou Furu, tedy místo, kde v roce 727 zemřel svatý Hubert. Ve 13. století zde bylo opevněné sídlo Henryho I., vévody Brabantského. Zdejší kamenný hrad byl zničen v roce 1782 za Josefa II.
Belgie, Plantentuin Meise
Největší botanickou zahradu Belgie najdete za severním okrajem Bruselu, ve vlámském městečku Meise – leží zhruba 15 km od centra belgické metropole. Zahrada v Meise vznikla v roce 1938, tehdy bylo rozhodnuto přestěhovat sem starou botanickou zahradu z bruselského centra. Avšak historie tohoto místa je mnohem delší a rozhodně i zajímavá, je spojena se zdejším hradem.
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně
Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdeme v brněnské čtvrti Ponava, pouhé 3 km od centra města. Leží na amfiteatrálně modelovaném svahu nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami, její rozloha činí 11 hektarů, skleníky zabírají 850 m2. Celkově zde roste na 13 tisíc taxonů rostlin. Jen dřevin je zde na 5000.
Botanická zahrada hlavního města Prahy
První snahy o vytvoření botanické zahrady v pražské Troji se datují k počátkům první republiky a nepřímo navazovaly na existenci Pomologického ústavu. Velkostatkář Antonín Svoboda daroval státu rozsáhlé pozemky pro výstavbu botanické zahrady, zoologické zahrady, vědeckých a výchovných ústavů v Troji a Bohnicích. Vznik nové pražské zahrady podporoval také botanik Karel Domin, který si byl vědom, že okolní výstavbou stísněná zahrada Na Slupi má jen malé možnosti dalšího rozvoje. Z velkolepých původních plánů však vznikla pouze ZOO, pozemky určené pro botanickou zahradu byly zastavěny vilkami. Z těchto pozemků dnes zahrada spravuje pouze památkově chráněnou vinici sv. Kláry (od roku 1995).
Botanická zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, Hradec Králové
V jižní polovině Hradce Králové se v blízkosti Farmaceutické fakulty UK a Univerzity obrany nachází botanická zahrada léčivých rostlin, která je účelových zařízením Farmaceutické fakulty. Přestože zahrada slouží především k výukovým a výzkumných úkolů, je běžně přístupná veřejnosti a je možné zde předem domluvit návštěvy skleníků, prohlídku zahrady apod.
Botanická zahrada Liberec
Liberecká botanická zahrada je dosti malá, rozlohou nepřesahuje dva hektary. Její sbírky však rozhodně malostí netrpí, vždyť celkově je zde shromážděno na 9 tisíc druhů rostlin, mezi nimiž jsou i mnohé vzácnosti. Zahrada byla založena v roce 1893 a pro veřejnost otevřena o dva roky později. Jedná se tedy o jednu z nejstarších botanických zahrad u nás.
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nepatří k zahradám velkým, její umístění nedaleko centra města je však pozoruhodné, zcela jistě velmi zajímavé pro všechny flórymilovné návštěvníky Brna. Přímo z centra města lze sem snadno dojít i pěšky.
Botanická zahrada Průhonice
Průhonice jsou obcí se snad největší koncentrací institucí, které se zabývají rostlinami u nás. Je to dáno tradicí, která sahá až do roku 1885, kdy majitel panství hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca založil zámecký park, ve kterém postupně shromáždil největší sortiment pěstovaných rostlin u nás. Kromě Průhonického parku, který dnes spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR, si návštěvníci mohou prohlédnout i rozsáhlou Dendrologickou zahradu, která vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Tato zahrada je součástí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Málo známá, ale v době květu velice atraktivní, je Botanická zahrada Průhonice (dříve zvaná Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz).
Botanická zahrada Teplice
Severočeské Teplice se jistě většině našinců spojují především se známými lázněmi. První zmínky o zdejších léčivých pramenech pocházejí už ze středověku, teplickou lázeňskou atmosféru poznal třeba Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, setkávali se tu mocnáři rakouští, pruští i ruští. Inu, je to město přímo památné. Trochu méně se už ale ví o zdejších zahradách a parcích – a není jich tu málo. Navštivme proto jednu z teplických zahrad, a to rovnou tu botanickou.
Bukové arboretum Buková
Buková se nachází asi 5 km jihovýchodně od Přibyslavi a je místní částí obce Nížkov (okres Žďár nad Sázavou). Asi 300 m jihovýchodně od vesnice, při silnici do Nížkova, se nachází arboretum tvořené kultivary buku lesního (Fagus sylvatica). Stromy byly vysázeny dne 13. 10. 2012 u příležitosti „Dne stromů“. Iniciátorem byl rodák z Nížkova Jaroslav Pokorný, kterého podpořil tehdejší starosta Jan Mokrý.
Bulharsko, Sofie, Borisova gradina
Borisova Gradina (Борисова градина) je nejstarší a nejznámější sofijský park. Byl založen už v roce 1884 a teprve později (v roce 1918) byl pojmenován po bulharském carovi Borisovi III.
Bulharsko, Varna, Primorski park
Jedním ze symbolů Varny je Primorski Park (Морска градина, Sea Garden, mořský park, mořské zahrady), největší krajinářský park na Balkáně. Nachází se v délce 8 km podél mořského pobřeží a jeho rozloha přesahuje 26 000 m2. Park získal základní podobu za působení českého zahradního architekta Antonína Jana Nováka. Primorski park je bulharskou národní památkou krajinářské architektury.
Český Brod, Jiráskovy sady
Druhou polovinu 19. století a přelom 19. a 20. století lze označit za období zakládání městských parků. Průmyslová revoluce přivedla do měst nové obyvatelstvo z venkova, města se rozšiřovala až daleko za své historické hradby. Ty ostatně v 19. století ztratily veškerý obranný význam, po vzoru Vídně byly v mnoha městech bořeny, na jejich místě vznikaly široké bulváry, ale i veřejné parky (opět podle vídeňského vzoru). Tomuto ozeleňovacímu trendu však nepodlehla jen města, která hradby odstranila, ale i ta, která je alespoň z části jako historickou památku uchovala. K takovým městům patří i někdejší královské město Český Brod, jehož hradby dodnes patří k nejvýznamnějším příkladům městských fortifikací u nás.
Chorvatsko, Šibenik, Srednjovjekovni samostanski mediteranski vrt Sv. Lovre
V historickém centru chorvatského města Šibenik, přibližně na polovině cesty od katedrály sv. Jakuba k pevnosti sv. Michala, se nachází kostel sv.Vavřince (sv. Lovre), severně od tohoto kostela leží obnovená klášterní zahrada.