Je trochu zvláštní, že podle známého rčení jedna vlaštovka jaro rozhodně nedělá, když ale vidíme první sněženku, padající trůn zimy se nám vybaví okamžitě. Sněženka (Galanthus nivalis) má snad přímo ve svém květu vepsáno, že je znamením nového jara, počátku lepších časů. A zdálo by se, že to snad tak muselo být vždycky. Jenže pravda to tak úplně není.
Botanický kaleidoskop
Kaktus vánoční (či jaký vlastně)
V roce 1895 se v louisianském New Orleansu zrodila kapela Buddyho Boldena (1877–1931), která je mnohými pokládána za vůbec první skutečný jazzový ansámbl. A o rok později na zdejší rušné obchodní tepně zvané Canal Street vykvetly o Vánocích ve výloze jednoho květinářství kaktusy tak neskutečně krásně, že se u nich zastavovaly davy kolemjdoucích. Muselo to být opravdu něco, když se o tom v americkém kaktusářském magazínu nezdráhala zmínit i jistá Georgie Torrey Drennanová. Psala, že to byly kaktusy druhu Epiphyllum truncatum, jemuž se prý v místní lidové nomenklatuře říkává „Christmas cactus“. Je těžké dnes zjistit, kdo jako první veřejně použil pro tuhle rostlinu označení „vánoční kaktus“ – osobně bych klidně přiznal prvenství právě oné neworleanské Georgii.
Kterak kapradina k orlici přišla
Řadu jmen rostlin poznamenala zvířata. Někdy se zřejmě zvířecí jméno objevilo u rostliny díky podobnosti určitého rostlinného orgánu s částí těla zvířete, jindy možná o jménu rozhodoval i domnělý užitek rostliny pro konkrétní živočišný druh. Lze tedy snad i trochu vytušit, proč je třeba česnek zrovna medvědí (Allium ursinum) nebo proč se jistá kapradina nazývá právě jelením jazykem celolistým (Asplenium scolopendrium). Ale chvílemi je to těžší. Tak třeba co může mít taková hasivka orličí (Pteridium aquilinum) společného s královnou dravých ptáků?
Květena českých betlémů
Když před Vánocemi v kostelích vystaví betlémy, zasvítí oči nejen dětem. Kdo by nemiloval tyto krásné stavby, jejich tichou radost a neokázalý lesk. Zkusme se však tentokrát podívat na české betlémy jinak. Zaměřme se na rostliny, které se v nich objevují, prohlédněme si betlémy po stránce botanické.
Květena českých betlémů 2.
Motto:
… Vemte sobě své haleny a krpce,
by nás žádný nepohaňál, tak sa oblečte!
Nedbajte nic na psotu,
on miluje prostotu,
připravte jen srdce čisté – máte istotu!
Súce tedy přistrojeni, počujte,
jak vám povím, před tým Pánem tak sa chovajte:
klobúk z hlavy hneď dolů
posmykajte pospolu,
a nestojte a nebuďte jako pár volů! … ( – z moravské pastorely)
Květena českých poštovních známek
Občas si kupuji poštovní známky ve větším množství. Činím tak ale pouze tehdy, objevím-li zajímavé motivy – to abych nemusel v případě nutnosti použít známky, které jsou zrovna na pultě nebo si nechat jen natisknout červenou „známku“. Řekněte sami: je rozdíl dostat dopis s miniaturní kopií uměleckého díla nebo s inkoustovým potiskem? Jistě se dá souhlasit, že pohlednice opatřená známkou je originálnější, než pouhé rozpuštěné razítko.
Květena českých poštovních známek 2.
Jak je na tom česká filatelie v botanických souvislostech v posledních letech? Na to se vám v návaznosti na předchozí díl pokusíme odpovědět přehledem vydaných známek v roce 2007, 2008 a 2009. V tomto období Česká pošta navázala několika nomináliemi na rozsáhlou sérii Krása květů a vydala také další soutisky s tématem Ochrany přírody, jeden je tentokrát téměř orchidejový.
Květena českých poštovních známek 3.
V návaznosti na předchozí příspěvky o květeně českých poštovních známek (díl 1, díl 2) uplynulo několik edičních období (roků), které opět přinesly nové poštovní známky s vyobrazenými rostlinami. Přestože v předcházejícím příspěvku bylo uvedeno, že v roce 2010 se dle edičního plánu České pošty nechystají žádné známky s botanickým tématem, opak se stal pravdou. Jak vidno, plány nejsou závazné, v tomto případě k našemu zájmu a radosti. Pojďme se tedy podívat do světa české botanické filatelie roku 2010, 2011 a 2012.
Květena v české poezii – rostliny symbolizující smrt
Kdo by neznal alespoň pár symbolických významů, které byly přiřčeny rostlinám. Tulipán značí nadutost, narcis zase samolibost, růže je nejniternějším vyznáním lásky, lilie pak symbolem mravní čistoty. Proč ale zůstávat jen u takto notoricky známých symbolů květomluvy? Zalistujme proto společně stránkami české klasické poezie, nahlédněme, co si o rostlinách mysleli alespoň někteří čeští básníci. A aby to nebylo tak jednoduché, zvolme si téma snad i nejtemnější a nejkontroverznější, které se na první pohled jakoby vymyká kráse a nejvlastnější libé povaze rostlin. Podívejme se na rostliny a jejich schopnost být básnickým symbolem smrti.
Láska od pangejtu
Čekanka obecná (Cichorium intybus) je bylinou léta, její blankytně modré květy snad nikdo nepřiřkne rostlině žádné jiné. Od pradávna byla květinou váženou, vědělo se o jejích účincích léčivých, šuškalo se dokonce i o těch magických. A v zahradách pěstované odrůdy se používaly rovněž jako listová nebo kořenová zelenina.
Líbání pod jmelím úředně povoleno
V lednu 1912 proběhla českým tiskem zpráva o nebývalém pozdvižení v řadách amerických zdravotníků. Už dříve se totiž v USA rozpoutala poměrně bouřlivá veřejná diskuse o nehygieničnosti líbání, a když filadelfský venerolog Jay Frank Schamberg v září 1911 zdokumentoval přenos infekce pouhým polibkem dokonce i u syfilidy, začalo být přímo dusno – od jediného muže se tu tehdy takřka nevinně nakazilo hned osm mladých lidí.
Myrha nejen tříkrálová
Konečně jsem ji našel – tuhle maličkou krabičku s kousky myrhy jsem měl zapadlou samozřejmě až v úplně poslední zásuvce stolu, letitý dáreček přivezený až z Jemenu. Jakže to kdysi napsal ctěný doktor Adam Huber? Strčit krapet myrhy na jazyk a žvýkat? Opravdu nevím, jestli to pomůže i u novodobých viróz, ale v 16. století se prý přesně takto léčilo ledaco, žvýkáním myrhy zaháněli třeba i mor.
Na Dušičky vykvetly šeříky
O letošních Dušičkách (tj. 2. listopadu 2024) vykvetly v Českém Brodě šeříky. A nebyl to keř jen jediný, našel jsem jich více.
Květenství těchto podzimních šeříků jsou sice jen krátká, žádné exkluzivní laty to nejsou, ale je jejich na každém keři hned několik. A úžasně voní samozřejmě taky.
Nádraží za časů našich dědečků a babiček
V posledních letech stávají se naše nádraží opravdovou pýchou a chloubou našeho národa. Není snad jediné staničky, která by nevykazovala vkusnou květinovou výzdobu; a tam, kde není vkusu, je viděti aspoň dobrou vůli.
– Máte pocit, že tento výrok je tak leda nepodařený vtip? Že květinovou výzdobu nádraží tvoří jenom hadince na železničních náspech a invazivní pajasany kolem zdí? Ale kdepak, není to žert, je to jen citát z jiné doby. V roce 1929, ze kterého tento citát pochází, totiž fungovala spousta věcí dočista jinak.
Nejstarší Čech tisovatý
Traduje se, že nejstarším stromem České republiky je tis rostoucí v parku u zámku ve Vilémovicích na Havlíčkobrodsku. Jeho věk by údajně mohl přesahovat 1500 let.