O tom, že sněženky (Galanthus nivalis) jsou velice variabilní a lze najít nejrůznější odchylky ve tvaru a stavbě květu, se mezi zahradníky vyprávějí legendy.
Botanický kaleidoskop
Nezapomeňte ani letos na Mezinárodní den zahradních trpaslíků!
Milí čtenáři Botany.cz,
už od roku 2002 je 21. červen oslavován jako Mezinárodní den zahradních trpaslíků.
O čem už není současná botanika 1: Básník a botanik
Milí čtenáři,
tento nový seriál neberte, prosím, moc vážně. To jen tak žertujeme, hrajeme si. Všichni víme, že botanika – stejně jako každá věda – má jasně daný předmět svého výzkumu, ale i metody, má i nezpochybnitelné výstupy v praxi… Prostě je perfektní! Ostatně o bádáních současné botaniky pojednala třeba i naše nedávná výstava s jasným názvem O čem je současná botanika.
Na tomto místě jen tak namátkově vybíráme historky z dřívějších časů, abychom vám ukázali, o čem kdysi botanika třeba i mohla být, ale z nejrůznějších příčin už o tom není. Třeba to nakonec bude občas i zajímavý pohled na rostliny z úplně jiné strany.
Od singuláru k plurálu – krátká zpráva o vývoji botanické češtiny
Vše se mění, stálého nic není – praví lidová moudrost. Platí to samozřejmě i o jazyce. Sama botanická čeština prošla od 16. století mnoha změnami, s těžkostmi dnes porozumíme některým dávným botanickým pojmům – dnešní hlízu bude v někdejším bambolu hledat jen málokdo. Nejedná se však jen o změny lexikální povahy, nemění se tedy jen náš „slovník“. Některé změny jsou méně nápadné, ovšem o to pozoruhodnější.
Odraz vývoje hudebního myšlení v botanických popisech rostlin aneb Hravé pojednání o hudebně-botanických souvislostech
Můj učitel hudební harmonie říkával, že akordy se popisují stejně jako krása ženy – zdola nahoru. Všechny mé kolegyně se jeho slovy samozřejmě cítily dotčeny, ani jsem se jim nedivil. Nicméně mělo to nakonec velmi kladný efekt – toto pravidlo jsme si totiž hned po první lekci zapamatovali úplně všichni, od té chvíle už nikdo z nás nikdy neuvažoval třeba o poloze kvarty u kvartsextakordu či terckvartakordu. Záhy jsem zjistil, že toto harmonické pravidlo platí i u popisu rostlin: začíná se u kořene, končí u květu a plodu. Skvěle! Viděl jsem v tom odraz všeobjímající harmonie.
Jenže jak jsem dorůstal, dostávalo se mi do rukou stále více botanické literatury, ve velké oblibě mám dosud hlavně literaturu starou. A tam už onen směr v popisech nebývá tak jednoznačný.
Okurky na kolečkách
Udělali jste pro dobrou úrodu okurek opravdu všechno? Je váš záhon k jejich výsadbě dobře prohnojen kompostní zeminou? Prokypřili jste pak náležitě půdu? A co místo, je skutečně dostatečně teplé a zároveň přiměřeně vlhké? Jistě dobře víte, že to s nimi není vůbec snadné.
Otravy rostlinami – poučení z Itálie
Literatura pojednávající o rostlinných jedech je běžná, nečiní sebemenší problém zjistit, které rostliny mohou být pro člověka nebezpečné. Přesto k otravám stále dochází, s narůstající módou sbírat léčivé rostliny v přírodě se nejspíš bude počet otrav ještě zvyšovat. Před nedávnem se mi dostala do ruky práce toxikologického centra v italském Miláně, která zaznamenává všechny případy, kdy se lidé obrátili o pomoc na toto lékařské pracoviště v letech 1995 až 2007, a to právě v souvislosti s rostlinami. Musím přiznat, že mi tato studie přivodila nemalý šok, dokládá totiž hned dvě alarmující skutečnosti.
Po orlovi, nebo po vodě?
Orlíček (Aquilegia) patří k nejkrásnějším dítkům naší flóry. Jeho poměrně velké a tvarově velmi charakteristické květy se rozezvoní vždycky ke konci jara na loukách a pastvinách, ve světlých lesích i při jejich okrajích, a to jak v nížinách, tak na horách. A navíc kolik jich na nás ještě cinká ze zahrad!
Počátky lesnictví na Divokém západě
Souboj prvních dřevorubců západu USA s lesními velikány vysokými až 80 metrů a průměrem kmenu více než 10 metrů představila návštěvníkům tématická výstava Počátky lesnictví na Divokém západě v Návštěvnickém centru Průhonického parku, která probíhala od 2. 3. do 22. 5. 2011. Výstavu zapůjčilo Slezské zemské muzeum v Opavě s laskavým svolením autora Miroslava Franka.
Pražská Kréta
Od věků se věřilo, že na určitých místech se objevují rostliny, jejichž léčivé účinky jsou obzvláště výjimečné. Nebylo to druhem, vůbec se nemuselo jednat o nějaké unikátní endemity, které se nikde jinde nevyskytují – šlo klidně o rostliny výrazněji rozšířené. Jenže stejně nakonec jen na onom jediném záhadném místě byly tyto byliny vždy daleko lepší a mocnější než ty odjinud. Takže když bylo potřeba sehnat například pořádnou mandragoru, musela být určitě z italského poloostrova Gargano, když šlo o čemeřici, tak musela přinejmenším vyklíčit na řecké hoře Helikon. A každý jen trochu obstojně vzdělaný rozhodně věděl, že všechno, co vyrostlo na Krétě, je vždy nekonečně lepší než to, co vzešlo kdekoli jinde. Svou zázračnou bylinkovou Krétu měla rovněž Praha.
Příběh vánočního stromečku si vyberte sami
Je i vaším vánočním stromečkem nádherná a voňavá „normandská jedle“? Obchodní řetězce jich nabízejí spoustu, všechny jsou krásné, jako malované a čekají jen na to, aby vám pomohly splnit všechna vaše vánoční přání. Inu, reklamy na „normandské jedle“ kam se podíváte… Větší fantastové si mohou hned představit, jak tyto stromky rostou na širých rovinách francouzské Normandie, jejich koruny tu načechrává mocný vítr od Atlantiku, možná se dokonce občas nechávají ovlažovat slaným mořským sprejem – to tedy když zrovna rostou na pobřežních útesech nad kanálem La Manche. A že jste na těch útesech při své poslední návštěvě Normandie žádné větší jehličnaté lesy neviděli? No s tím si hlavu nelámejte, nejspíš se vám všechny zdejší jedličky schovaly, aby na vás mohly nečekaně vybafnout u nějakého českého supermarketu před Vánocemi.
Příroda není zahrada
Milí čtenáři,
po dlouhá desetiletí nám byla vštěpována představa, že obrovským nebezpečím pro přírodu je postavička zahradníčka s kbelíčkem a lopatičkou, který s velkým nadšením vykopává v přírodě nejvzácnější druhy rostlin a odnáší si je na svou zahrádku. Díky popularizaci ochrany přírody však přestala být tato představa reálným nebezpečím – to, že tato činnost je špatná, ví dnes už prakticky všichni, drtivá většina národa toto konání naprosto odsuzuje.