Čeleď: Viburnaceae Raf. – kalinovité
Rozšíření: Východoaustralský druh, jehož areál se táhne od jihovýchodu Queenslandu přes východ Nového Jižního Walesu a Victorii až po jihovýchodní okraj Jižní Austrálie, ostrovy v Bassově průlivu a Tasmánii.
Ekologie: Roste na stinných lesních stanovištích, v soutěskách a skalnatých roklích, v lesních lemech a v křovinaté vegetaci. Kvete od října do února.
Popis: Keř dosahující výšky 1(–2) m. Listy jsou vstřícné, přisedlé, 10–35 cm dlouhé, lichozpeřené, se 3–11 lístky, které jsou kopinaté až vejčité, 3–15 cm dlouhé a 1–6 cm široké, na bázi nesymetrické, po okraji pilovité, na vrcholu zašpičatělé, lysé, bazální pár lístků je podobný palistům. Květenstvím je chocholík, jenž dosahuje v průměru 8–20 cm, květy jsou (3–)4četné, korunní lístky jsou 2–5 mm dlouhé, bílé. Plody jsou kulovité peckovice, zhruba 5 mm dlouhé, bílé.
Využití: Plody tohoto australského bezu jsou jedlé, nakyslé, dají se jíst syrové i tepelně zpracované.
Poznámka: Charles Gaudichaud-Beaupré (1789–1854), na nějž upomíná druhové jméno, byl francouzský botanik, který se zasloužil o poznání květeny Austrálie.
Na celém světě je rozlišováno na 22 druhů bezu, v Austrálii se vyskytují tři druhy tohoto rodu, dva jsou endemické (tím druhým je druh Sambucus australasica), jeden byl na tento kontinent zavlečen (Sambucus nigra).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 12. 11. 2023 (Austrálie, Victoria, Great Otway National Park, Blanket Bay).