Richard van der Schot (Ryk van der Schot, Riehard van der Schot) se narodil v roce 1731 nebo 1733 zřejmě v holandském Delftu, zemřel 18. nebo 19. února 1790 ve Vídni. Byl to holandský zahradník, historicky druhý ředitel císařských zahrad ve Vídni. Ovlivnil rovněž podobu zámeckého parku v českých Veltrusech.
Do Vídně přišel společně s dalším holandským zahradníkem Adrianem van Steckhovenem v roce 1753, byl Steckhovenovým asistentem. Společně vytvořili v Schönbrunnu tzv. Holandskou zahradu, kterou nechal vybudovat císař František Štěpán Lotrinský při západním okraji palácového komplexu. Ze své vlasti tehdy přivezli pro novou zahradu i řadu rostlin.
V roce 1755 Schot odejel společně s botanikem N. J. Jacquinem na sběratelskou výpravu do Karibiku, kterou financovali Habsburkové. Expedice měla zajistit přísun nových druhů do vznikající císařské sbírky. Navštívili tehdy ostrovy Hispaniola, Jamajka, Kuba, Martinik, St. Vincent, Grenada, Aruba, St. Kitts, vylodili se i na pobřeží Venezuely a Kolumbie. Výprava byla velmi úspěšná, zpět do Vídně se vrátili v roce 1759.
V sedmdesátých letech 18. století Schot vytvářel podle Linnéova systému vedený soupis rostlin pěstovaných v císařské zahradě (Manuscript des Schönbrunner Hof-Gärtners Richard van der Schot, ein 1774 begonnenes und bis 1780 ergänztes systematisches Pflanzenverzeichnis nach Linné). Za mrazivého listopadového rána roku 1780 došlo ve velkém schönbrunnském skleníku k výpadku vytápění, řada cenných tropických rostlin toto selhání nepřežila. Patrně právě po této kalamitě byl po A. van Steckhovenovi (ten zemřel dva roky poté) jmenován novým ředitelem právě R. van der Schot.
Pro nás je jistě velmi zajímavé, že v roce 1785 pomáhal hraběti Johannu R. Chotkovi založit nový anglický park ve středočeských Veltrusech; hrabě mu nechal v roce 1790 postavil v zámeckém parku dodnes existující pomník.
Botanik Nikolaus J. Jacquin na Schotovu počest pojmenoval jihoafrický rod Schotia (Fabaceae).
Joseph van der Schot (1763–1819), tedy Richardův syn, byl v letech 1794 až 1802 zahradníkem vídeňské botanické univerzitní zahrady. Právě on bude zřejmě oním z literatury známým „van der Schottem“, který bývá uváděn jako spolutvůrce zámeckého zahradního areálu v Lednici. Bude dobré upozornit, že u císařského dvora působil v 19. století ještě jeden zahradník podobného jména. Ten však nebyl Holanďan a jeho příjmení bylo přeci jen trochu odlišné – byl jím Heinrich Wilhelm Schott.
