Emanuel von Friedrichsthal (Emanuel Ritter von Friedrichsthal, Emanuel Thal) se narodil dne 12. ledna 1809 v Brně, zemřel dne 13. března 1842 ve Vídni. Byl to původem moravský cestovatel, přírodovědec a jeden z průkopníků použití daguerrotypie ve vědě.

Vyrostl na panství svého otce Ignáce Aloise Friedricha v jihomoravských Uhřicích (okres Hodonín) – otec panství koupil v roce 1810, po něm Emanuel v roce 1826 toto panství i zdědil. Vzdělání získal ve vídeňském Theresianu a nejprve působil ve státní správě. Avšak záhy se rozhodl tuto dráhu opustit a věnovat se samostatnému studiu společenských i přírodních věd. V letech 1834–35 podnikl svou první cestu do Řecka, kde botanizoval na Korfu, v Attice a na Peloponésu. Při druhé cestě v roce 1836 prošel Srbsko a Makedonii, rovněž poloostrov Athos a ostrov Lémnos. V roce 1837 v Konstantinopoli vážně onemocněl, byl tedy nucen se vrátit do Vídně.
V letech 1839–41 cestoval s Metternichovou podporou Střední Amerikou, navštívil Antily, Nikaraguu, Kostariku, nakonec i poloostrov Yucatán. Pouhý rok po objevu daguerrotypie vytvořil na Yucatánu první fotografické záznamy řady mayských staveb a uměleckých předmětů – vlastní daguerrotypický aparát si předtím opatřil v New Yorku. Onemocněl zde však malárií, musel se tedy opět vrátit do Evropy. Do Vídně dorazil v říjnu 1841, nedlouho poté zde bohužel zemřel.
Zabýval se především botanikou, avšak svůj zájem rozšířil i o studium geografické, etnografické a architektonické. Leč předčasná smrt mu zabránila nasbíraný materiál náležitě zpracovat.

Jen pro zajímavost na tomto místě připomeňme, že nejstarší dochovaná botanická daguerrotypie z českého území, která zachycuje řez stonkem rostliny, vznikla rovněž v roce 1840 v Litomyšli. Vytvořil ji Florus Ignác Stašek, rektor zdejší piaristické koleje. Od roku 1857 nadšeně fotografoval také další brněnský rodák Jindřich Blažej Vávra.

Z Friedrichsthalových prací jmenujme:

  • Reise in den südlichen Theilen von Neugriechenland (Leipzig 1838);
  • Serbiens Neuzeit in geschichtlicher, politischer, topographischer, statistischer und naturhistorischer Hinsicht (Leipzig, Wien 1840);
  • Les Monuments de l’Yucatán. In: Nouvelles Annales des Voyages et des Sciences Géographiques (Paris 1841).

Zkratka jeho jména, která se používá v botanických citacích, je FRIEDR. Na jeho počest byl v roce 1839 pojmenován rod Friedrichsthalia (Boraginaceae), poctu mu vzdává i několik jmen druhových, např. Chrysothemis friedrichsthaliana, Spathiphyllum friedrichsthalii, Urospatha friedrichsthalii aj.

Urospatha friedrichsthalii