Syn.: Coronilla varia L., Coronilla pendula Kit.
Česká jména: věnečenka strakatá (Presl 1819), čičorečka pestrá (Presl 1846), věnečenka strakatá (Opiz 1852), čičorka strakatá, věnečenka, čičorečka (Sloboda 1852), čičorka pestrá (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: ranostaj pstrý (Reuss 1953), ranostaj pestrý (Dostál 1950), ranostajovec pestrý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Evropský druh, nevyskytuje se jen v nejsevernějších a nejjižnějších oblastech tohoto kontinentu, jeho areál zasahuje až do střední a jihozápadní Asie, druhotně se rozšířil i v Severní a Jižní Americe (např. argentinské provincie Buenos Aires a Santa Fe). U nás se vyskytuje v teplejších oblastech místy hojně, ve vyšších polohách pouze ojediněle.
Ekologie: Roste na travnatých stráních, pastvinách, při okrajích cest, okolo železnic, v lesních lemech, preferuje sušší a výslunná stanoviště. Kvete od konce května do září.
Popis: Vytrvalá bylina s dlouhými kořeny. Lodyhy jsou vystoupavé nebo poléhavé, 30–100 cm, výjimečně až 200 cm dlouhé, hranaté a rýhované. Listy jsou lichozpeřené, mají 6–12 párů lístků. Okolíky nesou nejčastěji 12–20 květů, které voní, jsou bělavě fialové, narůžovělé či jenom bílé. Plodem je struk.
Využití: Dříve se používala v lidovém léčitelství. Zvyšuje hodnotu píce, avšak celá rostlina obsahuje jedovaté saponiny. Ojediněle se občas pěstuje i na zahrádkách.
Fotografovali Lubomír Rak, v červnu 2005 (Česko, Praha-Jinonice); Jindřich Houska, dne 21. 8. 2004 (Rakousko, Raxalpe).