Syn.: Sophora viciifolia Hance, Sophora moorcroftiana var. davidii Franch.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: V přírodě roste v pustinných oblastech střední a severní Číny, v provinciích Kan-su (Gansu), Kuang-si (Guangxi), Kuej-čou (Guizhou), Che-pej (Hebei), Che-nan (Henan), Chu-pej (Hubei), Chu-nan (Hunan), Ťiang-su (Jiangsu), Šan-si (Shaanxi), S’-čchuan (Sichuan), Tibet (Xizang), Jün-nan (Yunnan), Če-ťiang (Zhejiang).
Ekologie: Obývá pustinná stanoviště, kamenité svahy či suché naplaveniny v údolích. V Tibetu stoupá do výšky 3400 m n. m. U nás kvete v červnu a začátkem července.
Popis: Nízký, hustě větvený keř, dorůstá výšky kolem 1,5 m (v přírodě za příznivých podmínek až 3 m). Větve jsou lysé, na koncích koltcovatí. Zpeřené, na svrchní straně lysé a na spodní straně hedvábně chlupaté listy jsou složené z 11–19 lístků. Květy jsou v asi 10 cm dlouhých hroznech na koncích letošních větví, po 5–10. Květy jsou typicky vikvovité, asi 1,5 cm dlouhé. Pěstuje se prakticky pouze jeden klon, který má korunu bělavě modrou a tmavě modrý až fialový kalich. V přírodě jsou ale rostliny s květy bílými, nažloutlými i růžovými.
Využití: Vzácně pěstovaný keř. U nás je plně mrazuvzdorný. V zahradě vyžaduje dostatek světla, snáší dobře i sluneční úpal a sušší stanoviště. Pro svou nenáročnost je ideální i pro extenzivně udržovanou sídlištní zeleň či větší nádoby. Snadno se množí řízkováním v červnu či výsevem semen.
Poznámka: Druh je velice variabilní jak ve velikosti listů, tak ve zbarvení květů. Jsou popsány tři poddruhy – Sophora davidii var. davidii, var. chuansiensis, var. liangshanensis.
Fotografováno dne 5. 6. 2008 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy).