Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Sophora macrocarpa
Rozšíření: Areál v chilských provinciích Coquimbo, Valparaíso, Santiago, O’Higgins, Maule a Bío-Bío vymezuje jádro Středochilské provincie.
Ekologie: Patří k typickým druhům jihoamerické analogie mediteránní vegetace (matorral), roste v oblastech s ročními srážkovými úhrny 400–800 mm, které přicházejí především v zimním období. Velmi často tvoří keřové patro v porostech pabuku Nothofagus glauca. Lokality leží v nadmořské výšce 400–1550 m.
Sophora macrocarpaSophora macrocarpa
Popis: Stálezelený keř, dorůstá výšky kolem 3 m; větve jsou dlouhé, přímé; letorosty jsou hustě pýřité. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, 6–15 cm dlouhé, jařem je 6–12, lístky jsou řapíčkaté, kopinaté, 1,5–3 cm dlouhé, kožovité, na líci tmavozelené, téměř lysé, na rubu bělavě chlupaté, nasivělé, někdy poněkud načervenalé. Květenství jsou úžlabní hrozny až 10 cm dlouhé, s 5–11 květy; zvonkovitý kalich srůstá z 5 lístků, je hustě hnědavě plstnatý, na vrcholu uťatý, s krátkými cípy; koruna je sytě žlutá, pavéza je poněkud kratší než křídla; tyčinek je 10, volných. Lusk je zaškrcovaný, hnědozelený, plstnatý; semen bývá 1–6, kulovitých až ledvinitých, 8–12 mm v průměru, hnědavých až tmavožlutých.
Poznámka: V Chile na pevnině rostou dva velmi podobné jerlíny: kromě tohoto druhu ještě Sophora cassioides, která se však odlišuje mimo jiné stromovým vzrůstem a téměř lysými listy.
Sophora macrocarpa
Sophora macrocarpa
Sophora macrocarpa
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 22. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).