Syn.: Spiraea bullata Maxim., Spiraea bumalda Burv., Spiraea japonica L. fil.
Česká jména: tavolník japonský (Dostál 1958, Kubát 2002)
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Původní je ve střední a východní Číně, na Korejském poloostrově a v Japonsku (ostrovy Honšú, Šikoku a Kjúšú), celkem je zde rozlišováno 9 variet tohoto druhu. Nyní je pěstován v mnoha kultivarech v temperátních oblastech celého světa, ve východní části USA a v přilehlých oblastech Kanady je zdomácnělý až invazní. Do Evropy dovezen v roce 1870, u nás poprvé vysazen r. 1923 v Průhonicích. Nyní je často a s oblibou vysazován v parcích, na sídlištích, v městské zástavbě a podél silnic.
Ekologie: Ve své domovině roste v lesích a jejich lemech, na lesnatých svazích, na pasekách, v roklích a horských údolích, na březích vodních toků, v horách i nad hranicí lesa, v nadmořské výšce 700–4000 m n. m. Preferuje slunná až polostinná stanoviště s vlhčí, avšak propustnou půdou. V kultuře nenáročný druh, dobře toleruje znečištěné městské ovzduší. Kvete v červnu a v červenci, někdy rozkvétá až do září.
Popis: Keř 0,5–1,5(–5) m vysoký s letorosty v mládí někdy pýřitými, později olysalými. Listy jsou podlouhle vejčité, 2,5–8(–14) cm dlouhé, 1–3(–6) cm široké, dvojitě pilovité, na rubu s vyniklou žilnatnou, na žilnatině někdy pýřité. Květenství je plochá okoličnatá lata, (7–)10–20(–50) cm široká. Kališní lístky jsou kadeřavě chlupaté, za plodu odstálé až slabě ohnuté; korunní lístky bílé, růžové až karmínové, nitky tyčinek jsou zřetelně delší než korunní lístky; květní stopky jsou pýřité. Plody jsou měchýřky cca 2 mm dlouhé, lysé, jen podél švu roztroušeně pýřité, rozestálé, s rovnovážně odstálými zobánky.
Záměny: Od ostatních růžově kvetoucích pěstovaných tavolníků se dobře pozná podle tvaru květenství – tavolník japonský má ploché chocholičnaté laty, zatímco jiné druhy (např. tavolník vrbolistý – Spiraea salicifolia) mají laty válcovité až kuželovité.
Fotografováno dne 10. 6. a 7. 7. 2012 (Česko, Praha, Modřany) a 11. 6. 2012 (Průhonice).