Syn.: Amellus novae-belgii (L.) Opiz, Amellus divaricatus Gaterau, Aster adulterinus Willd., Aster argutus Nees, Aster brumalis Nees, Aster caespitosus Hort. ex Lindl., Aster floribundus Willd., Aster laevigatus Lam., Aster luxurians Spreng., Aster mutabilis Dryand. ex Aiton, Aster novi-belgii L., Aster onustus Nees, Aster serotinus Willd., Aster spectabilis Willd., nom. illeg., Aster thyrsiflorus Hoffm., Crinitaria humilis Hook.
Česká jména: hvězdniček novobelgický (Opiz 1852), hvězdnice virginská (Dostál 1989), hvězdnice novobelgická (Kubát 2002), astřička novobelgická, hvězdnice novobelgická (Danihelka 2012)
Slovenská jména: astra novobelgická (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Symphyotrichum novi-belgii
Rozšíření: Původní areál se táhne na atlantickém pobřeží Severní Ameriky od Jižní Karolíny po kanadský poloostrov Labrador a ostrov Newfoundland. V 18. století byl druh dovezen do Evropy a zde se rozšířil především v její střední části, na sever do Skandinávie, na východ do Rumunska a evropského Ruska. V ČR i na Slovensku patří v současné době k nejčastějším zplaňujícím druhům amerických hvězdnic.
Ekologie: V domovině provází písčitá nebo štěrkovitá místa na mořském pobřeží nebo světlé borové lesy v zázemí dun. V Evropě se vyskytuje nejčastěji poblíž lidských sídel, na rumištích, v ruderalizovaných trávnících, v lemech stromové vegetace podél vodních toků apod.
Symphyotrichum novi-belgii
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří podzemní výběžky; lodyhy jsou přímé, 0,4–1,2(–1,4) m vysoké, lysé. Listy jsou střídavé, obkopinaté až eliptické, až 20 cm dlouhé a 4 cm široké, zejména horní přisedlé a oušky na bázi objímající lodyhu. Květenství se rozvětvuje v horní polovině lodyhy, je početné, latovité až chocholičnaté; úbory mají až 3 cm v průměru; zákrov je 3–4řadý, 0,5–1 cm, tvořený souborem lysých, téměř stejně dlouhých listenů, z nichž vnější jsou kopisťovité, náhle zašpičatělé až tupé, vnitřní kopinaté a špičaté; jazykovitých květů bývá 20–50, jsou modré, řidčeji až bělavé; terč je žlutý. Plody jsou chlupaté nažky asi 2 mm dlouhé, s bělavým, 5–6 mm dlouhým chmýrem.
Záměny: Další běžně zplaňující „americkou astrou“ ve střední Evropě je astřička kopinatá (Symphyotrichum lanceolatum), která má zpravidla bělavé nebo světle modré jazykovité květy a neobjímavé horní listy.
Poznámka: „Americké astry“ jsou dnes nejčastěji vymezeny do samostatného rodu Symphyotrichum. V Evropě se několik druhů z tohoto rodu začalo pěstovat v zahradách, ale rostliny poměrně snadno zplaněly a dnes patří k velmi běžným invazním druhům. Ještě předtím však byly některé druhy šlechtěny do různých kultivarů, lišících se barvou květů, vzrůstem i způsobem větvení; jednou z metod šlechtění byla i hybridizace. Poté, co se začaly šířit po Evropě, vznikly komplikace s přiřazením různých odlišných typů k původně popsaným mateřským druhům. Ke komplikacím přispívalo nejen šlechtění a spontánní nebo i záměrné křížení, ale nezřídka i to, že nebyl k dispozici dostatečný srovnávací materiál planých amerických typů.
Symphyotrichum novi-belgii
Symphyotrichum novi-belgiiSymphyotrichum novi-belgii
Symphyotrichum novi-belgiiSymphyotrichum novi-belgii
Symphyotrichum novi-belgii
Symphyotrichum novi-belgii
Symphyotrichum novi-belgii
Symphyotrichum novi-belgii
Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 15. 9. 2012 (Český Brod).