Pak jsem ve snu viděl: Z jednoho stébla vyrůstá sedm klasů plných a pěkných.
– Genesis 41: 22.
________________
Přiznejme si otevřeně, že to naše milované Česko určitě nepatří k floristicky nejbohatším zemím světa. Těch pár tisíc druhů rostlin z jednoho středoevropského údolí a dvou úzkých úvalů ležících hned kousek vedle nemůže subtropické nebo tropické rostlinné pestrosti příliš konkurovat. Je však určitě pozoruhodné, kolik se v této maličké zemi urodilo rostlin nadreálných, tajemných až přímo mytických.
Tak třeba taková českobratrská růže od Litomyšle nebo Krakonošův štěstík – to jsou nefalšované české kryptoendemity. Pomocnou ruku k objevení řady záhadných rostlin přiložili i naši spisovatelé, vždyť kdo by neznal báječnou modrou chryzantému z železniční trati číslo 161, malostranskou botanickou sbírku doktora Cinderelly, sedmibarevnou hvězdnici z doubravských lesů, senzační masožravou adélu Kracmarovu nebo snový kaktus Cephalocereus nympha-aurea. A víte, že už byl nalezen i legendární pampeklec (Hybridofloris pulsatillotaraxaci)? Moc pěkně máme doloženy i české výskyty některých mytických rostlin s areálem podstatně širším, k nim patří třeba taková otvírací bylina od Světlé nad Sázavou nebo zlaté pruty z Kuksu.
Dnes si k českým floristickým kryptospecialitkám přidáme rostlinu další, bohužel již nejspíš dočista vyhynulou – na našem území byla totiž naposledy zaznamenána v roce 1800. Dovídáme se o ní z Pamětí Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického, významného středočeského písmáka přelomu 18. a 19. století. Jednalo se údajně o mnohoklasou formu žita – rychtář Vavák rostlinu dokonce ve svých Pamětech vymaloval a k ilustraci připsal následující slova:
Celý tento měsíc žádné nebyly bouřky a ohňové. Obilí krásně rostlo, žita a ječmenů a ovsů místem více vyrostlo nových, nežli bylo prvních; v těch pak prvních, že byly řídké, pěkné tlusté a dlouhé klasy zrostly a zhusta viděti bylo na jednom stéble dva klasy, ano i dva i tři, 4 a 5 klasů. I taky viděl sem já sám klas na poli Krulišovém od vsi Tatec, jenž jest 2 hony od Milčic, že na sedm dílů se dělil a tak jako 7 klasů předočňoval tímto způsobem a to dnes, na den sv. Petra a Pavla.
ForMa opravWDoWeho ŽItného KLasV, na PoLI, Iana KrVLIsse, V WsI TatteC.
Když tak já sám takový klas
neviděl sem v všecken můj čas,
ani nečetl, neslyšel,
aby s ním kdo kam byl přišel, –
z té příčiny dostal sem chuť
taky položiti ho tuť,
sprostě jen; však kdo ho vidíš,
jestli že se mu podivíš,
šetř vždy každou přirozenost
a chval Božskou obdařenost.
Zprávu o mnohoklasém obilí najdeme už v Bibli, jsou známy také zmínky o egyptské mnohoklasé pšenici Triticum compositum (Caroli a Linné… Systema vegetabilium 1774: v popisu uvedeno …spica composita). Říkává se také, že dole větvený klas někdy může mít i pšenice naduřelá (Triticum turgidum). Ale o mnohoklasém žitě se nám zmínek nedostává.
Františkem Vavákem uváděná obec Tatce se nachází na Kolínsku, dodnes je obklopena četnými polnostmi. Bezesporu nejznámějším zdejším botanickým objektem je statná Tatecká lípa republiky, která se dostala dokonce do obecního znaku. Na tatecké mnohoklasé žito se už ale zapomnělo. Dovoluji si tento tatecký zázrak tedy alespoň připsat k váženým českým rostlinám mytickým.
