Česká jména: šmatatka (Presl 1846), smatavka (Mareček 2001)
Čeleď: Acanthaceae – paznehtníkovité
Rozšíření: Druh tropické východní Afriky, byl popsán z keňského regionu Ukambani, zasahuje do Etiopie i Tanzanie a Burundi. Vysazuje se jako okrasná rostlina i v dalších klimaticky příhodných oblastech světa.
Ekologie: Roste v křovinách a lesních lemech, vysazuje se v zahradách a parcích, objevuje se proto také v okolí lidských sídel, cest a na ruderálních stanovištích.
Popis: Liána s lodyhou chlupatou, listy vstřícnými, křídlatě řapíkatými, srdčitými až střelovitými, 3,7–4,2 cm dlouhými, na bázi 3–4 cm širokými, na okraji oddáleně zubatými či až 5–7laločnatými, na vrcholu hrotitými. Květy vyrůstají na 4–7,5 cm dlouhých stopkách jednotlivě z úžlabí listů, jejich listeny jsou 3–4 cm dlouhé, podlouhle srdčité, rezavě chlupaté; kalich je 5 mm dlouhý, zubatý, chlupatý; koruna je až 5 cm dlouhá, oranžová, 5četná, její cípy jsou nestejné, až 15 mm dlouhé. Plodem je tobolka.
Záměny: Trochu připomíná známou „černookou Zuzanu“ Thunbergia alata, avšak barva i tvar květů, stejně jako odění rostliny odlišují oba druhy dostatečně výrazně. Poněkud horší by to mohlo být se záměnami za méně známé africké druhy Thunbergia gibsonii nebo Thunbergia erythraeae – zde je snad určitým vodítkem tvar listů, nicméně jednotlivé rostliny mají listy často dosti různotvaré: Thunbergia gibsonii má údajně listy spíše vejčité, Thunbergia erythraeae zase hrálovité. Lepším rozlišením by mohla být míra chlupatosti listenů, oba tyto další druhy by je měly mít podobně jako T. alata jen jemně chlupaté. Taxonomická hodnota těchto druhů není zcela zřejmá.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 15. 10. 2015 (Portugalsko, distrikt Beja, Odemira).