Península Valdés se nachází přibližně 1400 km jihozápadně od Buenos Aires na severovýchodním pobřeží argentinské provincie Chubut. Poloostrov se rozprostírá na ploše téměř 4 tisíce km2, lemují jej písečné pláže i vysoké až stometrové útesy a s pevninou je spojen úzkou asi 35 km dlouhou šíjí. Téměř uprostřed poloostrova vznikla tektonickým propadem proláklina Salinas Grandes, která spadá 42 metrů pod hladinu moře a je nejnižším bodem jihoamerické pevniny.
V roce 1983 bylo území vyhlášeno za přírodní rezervací Área Natural Protegida Península Valdés. V roce 1999 byla rezervace pro svou jedinečnost zapsána do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Poloostrov získal své jméno po španělském ministru námořnictva Antoniu Valdésovi, který financoval vědeckou výpravu vedenou italským cestovatelem Alessandrem Malaspinou v letech 1789–94.
Vstup do rezervace najdete na začátku šíje, asi 43 km od přístavu Puerto Madryn. Po 22 km následuje odbočka k vyhlídce Isla de los Pájaros (Ptačí ostrov), kde hnízdí velké kolonie mořských ptáků. Kousek za odbočkou stojí návštěvnické centrum, ve kterém jsou umístěny kromě kostry velryby také staré fotografie a informačními materiály o zdejší flóře a fauně. Asfaltová cesta končí v malé osadě Puerto Piramides, nejlepším místu na pozorování velryb. Odtud vedou jen prašné cesty na pobřeží, kde žijí početné populace mořských savců a ptáků.
Península Valdés se možná na první pohled jeví jako pustá země se solnými jezírky a dunami pokrytými křovinami. Opak je však pravdou, je to poloostrov plný života a přitahuje pozornost nejen turistů, ale i vědců z celého světa. Vládne tu semiaridní klima s průměrnými ročními srážkami 250 mm, letní teploty se pohybují mezi 15–35 °C, zimní v rozmezí 0–15 °C, ale mohou klesnout i pod bod mrazu. Zálivy Golfo San José a Golfo Nuevo zahřívané teplými vodami Brazilského proudu jsou ideálním prostředím pro mláďata mořských savců.
Na plážích a útesech se to hemží početnými populacemi lachtana hřivnatého (Otaria flavescens), lachtana jihoamerického (Arctocephalus australis) a rypouše sloního (Mirounga leonina). Ve zdejších vodách našly svůj domov vedle velryb jižních (Eubalaena australis) například kosatky dravé (Orcinus orca). I když na pobřeží hnízdí početné kolonie ptactva, největším lákadlem pro turisty se stal tučňák magellanský (Spheniscus magellanicus).
Ze suchozemských savců zde žijí například lamy guanako (Lama guanicoe), pes argentinský (Lycalopex griseus), štětinatý pásovec (Chaetophractus villosus), skunk jižní (Conepatus humboldtii) nebo mara stepní (Dolichotis patagonum). Otevřené travnaté a křovinaté stepi obývá nandu menší (Pterocnemia pennata).
Vegetace na poloostrově Valdés, která je vystavena působení větrů z Atlantského oceánu, představuje formaci patagonských vyprahlých křovin – celá tato oblast patří z floristického hlediska k Patagonské provincii. Na rozlehlých pláních se setkáme například se žlutě kvetoucími keři Chuquiraga avellanedae a Chuquiraga erinacea subsp. hystrix z čeledi hvězdnicovitých, z čeledi bobovitých s druhem Prosopidastrum globosum a s trnitým naditcem Prosopis denudans, dále s kustovnicí Lycium chilense, s keři pepřovce Schinus johnstonii nebo s trnitým keřem Condalia microphylla z čeledi řešetlákovitých. Hlavní složku zdejších společenstev tvoří porosty novosvětských kavylů druhů Nassella tenuis a Nassella longiglumis, další traviny Poa lanuginosa a Sporobolus rigens, jsou tu zastoupeny i rostliny slanomilné, např. solnička Suaeda divaricata, limonka Limonium brasiliense nebo lebedy Atriplex montevidensis a Atriplex vulgatissima.
Z typických stepních druhů bylin tu roste například stříbřenka Paronychia chilensis, bobovitá rostlina Hoffmannseggia trifoliata, dále druhy Acantholippia seriphioides z čeledi sporýšovitých, Habranthus tubispathus z čeledi amarylkovitých. Z čeledi hvězdnicovitých tu najdeme kupříkladu druh Perezia recurvata, pomíšenky Baccharis darwinii a Baccharis melanopotamica, pak druhy Gutierrezia solbrigii, Nassauvia fuegiana, Hyalis argentea. Z jiných čeledí jmenujme například Boopis anthemoides (Calyceraceae) nebo Azorella prolifera (Apiaceae), nechybí tu ani kaktus Maihueniopsis darwinii.
Fotografováno dne 21. 2. 2012.