Syn.: Viscum abietis (Wiesb.) Fritsch, Viscum austriacum var. abietis Wiesb., Viscum laxum subsp. abietis O. Schwarz
Česká jména: jmelí jehličnanové jedlové (Dostál 1989), jmelí bílé jedlové (Kubát 2002)
Slovenská jména: imelo biele jedľové (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Santalaceae R. Br. – santálovité
Rozšíření: Evropská část areálu se rozkládá od Pyrenejí po Německo, Polsko, západní Ukrajinu a Balkán. Kromě toho roste v Malé Asii a na Kavkaze. V ČR i na Slovensku provází rozsáhlejší porosty jedle, zejména v podhorských oblastech a v nižších polohách hor.
Ekologie: Poloparazit, rostoucí na jedlích. V převážné části areálu parazituje na jedli bělokoré (Abies alba), avšak na Balkáně, v Malé Asii a na Kavkaze na dalších druzích jedlí (Abies borisii-regis, Abies nordmanniana).
Popis: Dvoudomý dichotomicky větvený keřík tvoří kulovité trsy o průměru až 50 cm. Listy jsou stálezelené, vstřícné, eliptické až obvejčité, (2–)3–5(–7) cm dlouhé a (0,8–)1,5–2(–2,5) cm široké, nanejvýš 3× delší než široké, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené. Květy jsou čtyřčetné, tvoří přisedlá, 2–5květá květenství v paždí listů; samčí květy s přisedlými 4 tyčinkami; poněkud větší samičí květy mají spodní semeník ze 2 plodolistů. Plody jsou krátce elipsoidní, bílé nebo vzácně nažloutlé bobule, mají 6–10 mm v průměru; semena jsou elipsoidní nebo vejcovitá, postrádají zřetelnou kresbu.
Ohrožení a ochrana: Jmelí bílé jedlové je v Červeném seznamu uvedeno jako ohrožený taxon (C3).
Poznámka: Jednotlivé poddruhy jmelí nejsou morfologicky příliš vyhraněné a ve znacích se překrývají, ale fyziologicky jsou nastaveny jen na určitý okruh hostitelů, který obtížně překračují.
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 10. 10. 2006 a 9. 5. 2008 (Česko, Čechy, vojenský újezd Boletice, Břevniště, Holý vrch; Semice u Písku, Průhony).