PANDANUS AIMIRIIKENSIS Martelli – pandán

Čeleď: Pandanaceae R. Br. – pandánovité

Pandanus aimiriikensis

Rozšíření: Endemit Mikronésie, roste pouze na Palau. Byl popsán z ostrova Babeldaob, vyskytuje se i na dalších místech souostroví.

Ekologie: Stanovištěm jsou vlhčí partie tropických stálezelených lesů, a to jak na čedičovém, tak na vápencovém podloží. Občas roste i v polopřirozené vegetaci jako solitér na odlesněných místech.

Pandanus aimiriikensis

Popis: Menší dvoudomý, stálezelený, chudě větvený stromek, vysoký 2–6 m; kmínek mívá v průměru 5–6 cm, z báze kmene nebo z postranních větví vyrůstají silné vzdušné kořeny. Listy jsou spirálovitě uspořádané na koncích větví, 70–200 cm dlouhé a 4–10 cm široké, zelené, kožovité, na okraji ostnitě pilovité, na vrcholu vytažené do ostré špičky. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. Samičí květenství tvoří hrozen až 8 elipsoidních šištic; šištice jsou dlouhé 6–7 cm, podepřené listeny asi 6 cm dlouhými. Za plodu se mění na souplodí červených, vejcovitých, 0,7–1 cm dlouhých a 4–5 mm širokých peckovic, jejich konec je zaoblený, dosti plochý.

Poznámka: Pandány na Palau se vyznačují zvláštní korelací: zdejší neendemické druhy (Pandanus tectorius a Pandanus dubius) mají jednotlivá souplodí s velkými peckovicemi, zatímco endemické druhy mají souplodí uspořádaná v hroznu a jednotlivé peckovičky jsou většinou nápadně drobné. Podobný vztah mezi velikostí areálu a plodů zde byla zjištěna i v některých dalších rodech, např. Calophyllum.

Pandanus aimiriikensis
Pandanus aimiriikensisPandanus aimiriikensis
Pandanus aimiriikensisPandanus aimiriikensis
Pandanus aimiriikensis

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 22. a 30. 1. 2018 (Palau, Babeldaob, jezero Ngardok a Ngermeskang).