Údolní niva potoka Rokytka, mezi pramenem Klokočka a Novou vsí asi tři kilometry severozápadně od Bakova nad Jizerou (okres Mladá Boleslav), proslula reliktním výskytem popelivky sibiřské (Ligularia sibirica). Část území je státem chráněna od roku 1933, národní přírodní památka zde byla vyhlášená roku 1949.
Potok zde není regulovaný, vytváří četné zákruty, koryto je zarostlé vegetací, např. potočníkem vzpřímeným (Berula erecta). Většinu ploch zabírají podmáčené olšiny, řídké rákosiny a mokřadní louky, méně se vyskytují slatiniště. Rákosiny jsou zarostlé bujnou vegetací: převažuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), spíše roztroušeně zde roste šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), čistec bahenní (Stachys palustris) nebo karbinec evropský (Lycopus europaeus).
Na slatiništi rostou typické druhy: sítina slatinná (Juncus subnodulosus), tolije bahenní (Parnassia palustris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) aj.
A popelivky? Nu, asi nikdo by se je zde neodvážil označit za vzácné. Rostou prostě všude: roztroušeně v podmáčeném lese, hojně na slatiništi (zvláště mladé rostliny), jen několik kroků od cesty (aniž by jim kdokoli věnoval větší pozornost) a hlavně v rákosinách, místy v ohromujícím množství.
