Vznik památného hřbitova v jihomoravských Střílkách (okres Kroměříž) souvisel s barokní přestavbou nedaleko odtud ležícího kostela i o málo vzdálenějšího renesančního zámku. Nechal jej vybudovat v letech 1730–43 hrabě Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu, autorem projektu byl na Moravě působící architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu (asi 1700–58). Původně tu měla stát jen rodová hrobka Petřvaldských, přičemž pohřební kaple měla být součástí kostela. Taková dispozice místa posledního odpočinku – tedy přímo v kostele nebo v jeho těsné blízkosti (ad sanctos et apud ecclesiam) – byla v této době standardní. Avšak projekt byl nakonec pozměněn, nový kostel na tomto místě shodou okolností nikdy postaven nebyl. Hrobka se tak ocitla zcela mimo chrámový prostor, vstoupila do otevřené krajiny, stala se v ní dokonce dominantou.
Domácí lokality
Bělohorská tabule, Kovárské stráně – přírodní památka
Kovárské stráně se nacházejí v okrese Kladno, v malebném údolí Zákolanského potoka, jižně od obce Kováry a nedaleko zříceniny Okoř. Sotva jeden kilometr (jižním směrem) ji dělí od hranice přírodního parku Okolí Okoře. Zajímavý krajinný ráz podnítil navržení této přírodní památky i na sever od již existujícího přírodního parku, a to na svazích a plošinách nad údolími Zákolanského, Holubického a Turského potoka.
Bělohorská tabule, Praha, Obora Hvězda – evropsky významná lokalita
Navržená evropsky významná lokalita Obora Hvězda se nachází ve stejnojmenném areálu parku (a současně přírodní památky) Obory Hvězda, resp. v mokřině na jejím severozápadním okraji. V těchto místech plošina parku příkře spadá do údolí Litovického potoka při kraji městské části Ruzyně a vytváří mělkou depresi, ve které se vytvářejí mokřadní společenstva.
Bělohorská tabule, Praha, U Hájů – přírodní památka
Pokud se rozhodnete navštívit v Praze skalnatý biotop nebo stepní stráňku, určitě nebudete cestovat zase tak dlouho (ostatně zaříznutý kaňon Vltavy a řada jejích přítoků v teplé a suché české krajině udělaly své). O to horší to ale bude s prameništi a podmáčenými loukami, kterých se na území Prahy nachází skutečně málo. Jedním z takových území je přírodní památka U Hájů, která byla vyhlášena v roce 1982 na ploše 6,6 hektaru a chrání ojedinělá ostřicomechová společenstva na výstupech vápnitých pramenů.
Beskydské podhůří, Hukvaldy – přírodní památka
Přírodní památka Hukvaldy o rozloze 221,6 ha byla vyhlášená v roce 2013 v obci Hukvaldy (okres Frýdek–Místek). Zahrnuje středověký hrad Hukvaldy na vrcholu kopce a část historické hradní obory. Chráněny jsou porosty buků s podrostem bylin a přírodně krajinářské kompozice hradní obory. V okolí hradu se do vyhlášení současné přírodní památky nacházela od roku 1999 Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy o rozloze 70 ha. Členitý terén obory a hradního vrchu vytváří se 160 až 240 let starými převážně bukovými porosty protkanými starými alejemi lip, jírovců, dubů a solitérů různých dřevin jedinečný přírodní útvar.
Beskydské podhůří, Skalická Morávka
Zastavili jsme v polovině cesty mezi městem Frýdkem a vískou Skalicí, v hlubokém údolí pod námi šumí řeka Morávka. Jsme uprostřed kraje, na nějž bylo v nedávné minulosti nahlíženo převážně jako na kouřící fabriku republiky.
Bílé Karpaty stepní, Žerotín – přírodní památka
Nad Radějovem (okres Hodonín), na samém okraji Bílých Karpat se zvedá kopec Žerotín, který dosahuje nadmořské výšky 322 m. Je z větší části osázen vinicemi a sady, na vrcholu se nalézá zajímavá kaple zasvěcená Panně Marii z roku 1949 a přírodní památka Žerotín vyhlášená v roce 1987. Předmětem ochrany je jediný zachovalý pozůstatek šípákové doubravy v CHKO Bílé Karpaty se zbytky teplomilných společenstev a na ně navázaný výskyt teplomilných rostlin a živočichů. Výměra činí necelé 2 ha a územím přírodní památky prochází turisticky značená cesta.
Bílé Karpaty, Čertoryje – národní přírodní rezervace
Oblast Čertoryje tvoří rozlehlý komplex 325 hektarů luk v oblasti mezi obcí Radějov a státní hranicí se Slovenskem. Je to země soliterních dubů, lip i oskeruší, oblast nejrozsáhlejších bělokarpatských květnatých luk, kraj, který v každé roční době vyhlíží trochu jinak, ale pokaždé je úžasný. Botanicky je Čertoryje jedním z naprosto nejcennějších území u nás. Podívejme se na tuto krásnou lokalitu ve dvou návštěvách – v polovině jara a pak začátkem léta.
Bílé Karpaty, Drahy – přírodní rezervace
Jen několik set metrů od konce vesnice Horní Němčí (okres Uherské Hradiště) se nachází významná bělokarpatská přírodní rezervace Drahy. Její výměra činí 15 hektarů, nalézá se v nadmořské výšce od 400 do 513 m a byla vyhlášena v roce 1982.
Bílé Karpaty, Nad Vápenkou – přírodní památka
Nevelká přírodní památka Nad vápenkou, vyhlášená roku 2001, jejíž celková výměra nečiní ani jeden celý hektar, se nalézá jen několik metrů od vlakové zastávky Javorník nad Veličkou, u hranice CHKO Bílé Karpaty (okres Hodonín). Předmětem ochrany jsou bývalé pastviny s výskytem typických teplomilných druhů bělokarpatských luk. Nejznámější je zdejší populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), největší v Bílých Karpatech.
Bílé Karpaty, Porážky – národní přírodní rezervace
Moravské Horňácko patří k nejrázovitějším oblastem Slovácka. Snad každému příznivci lidové hudby se hned vybaví zdejší písně a tance, které už kdysi nadšeně obdivoval Leoš Janáček. Okolí Velké nad Veličkou je však i výjimečnou oblastí botanickou.
Bílé Karpaty, Zahrady pod Hájem – národní přírodní rezervace
Horňácká obec Velká nad Veličkou je význačná letitou tradicí souborů lidových písní, moderní továrnou s nepřetržitým provozem a okolní přírodou. Hned za humny se na západním svahu kopce Háj rozkládá na 162 ha národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem, vyhlášená v roce 1987. Zahrady jsou tvořeny květnatými loukami, starými sady, remízky a solitérními dřevinami na slínovcovém podloží. Rezervace je pozoruhodná genofondovým sadem krajových odrůd vynikajícím v době dozrávání plodů a význačná výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů.
Blatensko, Kocelovické pastviny – přírodní rezervace
V okrese Strakonice, 1 km severně od obce Kocelovice, podél severozápadního břehu Velkého kocelovického rybníka se mezi dvěma cestami nachází vlhká louka, v jejímž středu protéká potok. Území o rozloze 2,2 ha bylo vyhlášeno v roce 1990 k ochraně vlhkých lučních krátkostébelných porostů i speciální luční avifauny.
Boletice – evropsky významná lokalita
Mnozí pánové starší generace mají k rozsáhlému území na Českokrumlovsku velmi specifický vztah: vojenský újezd Boletice býval za dob Československé lidové armády častým cílem vojenských manévrů. Za 30 posledních let se však proměnil se vším všudy: armáda jej sice neopustila, ale intenzita i typ cvičení doznaly značných změn. Od roku 2016 se taky poněkud zmenšila rozloha území, které má pod svou správou, ale i některé části stávajícího vojenského újezdu lze alespoň o víkendech také navštívit. V roce 2005 byl téměř celý újezd zařazen do sítě soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita: v tomto vymezení dnešní hranice vojenského újezdu poněkud přesahuje. Patří mezi plošně nejrozsáhlejší území tohoto typu u nás: přibližně 203,5 km2 je řadí do kategorie průměrně velké chráněné krajinné oblasti.
Boubínsko-stožecká hornatina, Boubínský prales – národní přírodní rezervace
Jen málokteré maloplošné chráněné území u nás se může pochlubit takovou proslulostí mezi širokou veřejností jako právě Boubínský prales. Jde o jev zcela pochopitelný, vždyť majestátní působivost pralesních velikánů ocení i ti lidé, jenž se jinak o přírodu zvláště nezajímají. K proslulosti jistě též nemalou měrou přispívá doba ochrany, jde o jednu z prvních rezervací u nás, chráněnou již od roku 1858, dnes v podstatně zvětšené výměře jako národní přírodní rezervace Boubínský prales.