Když se nějaká hora nazve Špičák, vzbuzuje pak dojem, že jde o horu vysokou a špičatou. Co se týče Špičáku jižně od Milovic u Mikulova, už samotná nevelká nadmořská výška 297 m vyvolává pochybnosti. Okolní rovinu sice převyšuje zhruba o 150 m, ale plochý vrchol jakoukoli vnější podobu se špičákem vylučuje. Snad jde o význam přenesený, daný častým výskytem kančích špičáků. Vrch je převážně překryt spraší a porostlý panonskou teplomilnou doubravou, jen na západních svazích nalezneme příkré stepní a lesostepní svahy. Na nejcennějších plochách byla v roce 1994 vyhlášena přírodní rezervace Milovická stráň o výměře necelých 90 ha k ochraně cenných lesních, lesostepních a stepních rostlinných společenstev s výskytem vzácných druhů.
Morava a Slezsko
Moravská brána, Choryňský mokřad – přírodní rezervace
Mezi silnicí z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě a hrází Velkého Choryňského rybníka (okres Vsetín), přibližně 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí, byla 22. 2. 1999 vyhlášena přírodní rezervace Choryňský mokřad. V nadmořské výšce 272–275 metrů je zde chráněna největší mokřadní louka Vsetínska o rozloze 20,9848 ha. Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém výjimečný ve středním Pobečví, regionálně významné útočiště vzácných mokřadních druhů rostlin a živočichů.
Moravská brána, Hůrka, Hranická propast – národní přírodní rezervace
Jen několik kilometrů od velmi frekventované mezinárodní silnice Olomouc – Český Těšín, v blízkosti lázní Teplice nad Bečvou (okres Přerov), se nachází rozlohou nevelké krasové území, které je v současnosti chráněno jako rezervace s názvem Hůrka u Hranic. Výměra území činí necelých 38 hektarů, nachází se v nadmořské výšce 268 až 370 m a za rezervaci bylo vyhlášeno v roce 1952.
Moravská brána, okolí Libhoště
Vypráví se, že když v roce 1938 dorazili vojáci hitlerovského Německa do severomoravské obce Libhošť (okres Nový Jičín), nemohli se dost vynadivit, že je zde nikdo nevítá. Nebylo divu, vždyť o nezvané hosty nikdo nestál, když se řízením osudu česká vesnice ocitla v samotné Říši. Doba se změnila, říši, jak už to bývá, vzal ďas, obec ovšem zůstala stát. Jinak jde o vesnici vcelku nenápadnou, rozprostřenou podél staré císařské cesty spojující Vídeň s Haličí. Podívejme se, zda se v jejím okolí neukrývají nějaké zajímavé rostliny.
Moravská brána, Sedlnické sněženky – přírodní památka
Jarmila Glazarová se ve své autobiografické prvotině Roky v kruhu obšírně rozepisuje o přírodě a krajině Poodří, sama žila mnoho let v Klimkovicích, a mimo jiné zmiňuje louky plné sněženek. Přesné lokality neuvádí, takže lze dnes těžko ověřit současný stav, ale nějak se do duše vkrádá podezření, že z bývalé krásy mnoho nezůstalo. Rozhodně však zůstaly louky plné sněženek v Sedlnicích, obci ležící mezi Příborem a Studénkou, v údolí potoka Sedlnice. Od roku 1988 je zdejší výskyt sněženek chráněn jako přírodní památka na několika oddělených plochách, dohromady čítajících asi 16 ha.
Moravská brána, Škrabalka – přírodní rezervace
Na východním okraji Lipníka nad Bečvou (okres Přerov), kolem mrtvého ramene řeky Bečvy, byla v roce 1956 vyhlášena přírodní rezervace Škrabalka (mapa). Jde o zbytek lužního lesa na levém břehu řeky, s vodními a bažinnými společenstvy mrtvého ramene. Území o rozloze 7,51 ha leží v nadmořské výšce kolem 227 m a podél jeho jižního okraje vede naučná stezka.
Moravská brána, Svinec – přírodní rezervace
Mezi Novým a Starým Jičínem se zvedá nenápadný kozí hřbet zvaný Svinec (546 m n. m.), jehož část byla vyhlášena v roce 1994 jako přírodní rezervace na ochranu květnatých luk, pastvin a lesních stanovišť s výskytem ohrožených druhů rostlin i živočichů. Území je dobře přístupné, vedou zde hned dvě naučné stezky, z úpatí vyvěrají zázračné studánky a z vrcholu se naskýtají omračující výhledy do krajiny.
Moravská brána, Žebračka – národní přírodní rezervace
Na severovýchodním okraji města Přerova, v údolní nivě pravého břehu řeky Bečvy, se rozprostírá zachovalý lužní les, který je součástí chráněného území vyhlášeného v roce 1949. Důležitou roli v rezervaci o celkové rozloze 234,116 ha hraje mlýnský náhon Strhanec, který každoročně zaplavuje alespoň část území a tím vytváří periodické tůně. V posledních letech je však zaplavované území stále menší a tím je ohrožena budoucnost nejen živočišných druhů.
Moravské podhůří Vysočiny, Švařec – národní přírodní památka
Na pomezí Moravského podhůří Vysočiny a Českomoravské vrchoviny, na prudkých svazích na pravém břehu Brťovského potoka (pravostranný přítok Svratky, okres Žďár nad Sázavou) se nachází známá národní přírodní památka Švařec, jako chráněné území vyhlášená v roce 1985.
Moravskoslezské Beskydy, Zubří – přírodní památka
Tato nepříliš rozsáhlá přírodní památka je součástí zahrady u rekreačního domku č. p. 173 v severní části obce Zubří, v těsném sousedství Zuberského potoka, v nadmořské výšce 395 m (mapa). Přírodní památka chránící početnou populaci šafránu karpatského (Crocus heuffelianus) byla vyhlášena 19. 2. 1948 jako přírodní rezervace Zubří. Její celková výměra je pouhých 0,14 ha.
Nečekaný nález křivatce českého v Pánově na Hodonínsku
Během mé návštěvy na lokalitě Hrubá louka u Pánova na okraji Hodonínské doubravy jsem dne 9. 3. 2008 našel k mému velkému překvapení vitální populaci křivatce českého pravého (Gagea bohemica subsp. bohemica) čítající minimálně několik desítek jedinců. Křivatec zde roste na ploše několika metrů čtverečních v rozvolněném suchém trávníku, v blízkosti řídící věže bývalého vojenského cvičiště (tankodromu). Na téže lokalitě, roztroušeně po celém cvičišti, se vyskytuje i poměrně vzácný křivatec nizoučký (Gagea pusilla).
Pavlovské kopce, Děvín – národní přírodní rezervace
Pavlovské vrchy patří k tomu nejkrásnějšímu, co naše země může ukázat. Je to kraj vinohradů a úrodných polí, ale i strmých skal, stepních strání, dubových hájů a lužních lesů. Země stokrát rozbrázděná pluhy, prohnětená podrážkami bot vinařů, prolitá lidským potem tak, jako málokterá jiná. Ale přesto téměř panenská a nádherná. Člověk byl tady doma od nepaměti, vždyť kdo by neznal třeba slavnou Venuši z Dolních Věstonic. Avšak i tak si tato krajina dokázala zachovat svou velmi charakteristickou podobu, kterou jen těžko najdete jinde.
Pavlovské kopce, Svatý kopeček u Mikulova – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova (okres Břeclav), která byla vyhlášena v roce 1946 a zaujímá rozlohu zhruba 37 hektarů, slouží k ochraně bradla jurských vápenců, které se zvedají nad městem.
Pavlovské kopce, Tabulová – národní přírodní rezervace
Oblast Pálavy je dobře známa svou teplomilnou květenou, z hlediska našich zemí velmi významnou, vždyť hned několik druhů rostlin se na území našeho státu už nikde jinde nevyskytuje. Další druhy zde mají centrum rozšíření u nás a i jinak u nás vzácné druhy zde mají dosud bohaté výskyty. To bezpochyby platí i v případě národní přírodní rezervace Tabulová, postupně přehlašované od roku 1951 do dnešní podoby, jež zahrnuje i bývalou sousední rezervaci Růžový vrch a nedalekou taktéž bývalou památku Kočičí kámen.
Pavlovské kopce, Turold – přírodní rezervace
Vrch Turold se nalézá kousek na sever jihomoravského Mikulova (mapa) a ačkoliv je chráněn již od roku 1946 (od roku 1992 v kategorii přírodní rezervace o výměře 17 ha), nijak ho to neuchránilo před téměř úplným zničením počátkem 20. století, kdy zde probíhala těžba vápence. Naštěstí byla těžba v roce 1934 ukončena, a tak nám něco zbylo i do dnešních dnů.