Garrulus glandarius (Linnaeus, 1758); sojka obecná

Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Passeriformes, Corvidae
Syn.: Corvus glandarius Linnaeus, 1758
Česká jména: sojka obecná
Anglická jména: Eurasian jay

Garrulus glandarius
Garrulus glandarius

Rozšíření: Žije v Evropě a v přilehlé části severozápadní Afriky i jihozápadní Asie, objevuje se však také na východě asijského kontinentu, zasahuje přes jižní Sibiř a himálajský oblouk až do Číny, severní Indočíny, ruského Přímoří, na Korejský poloostrov i do Japonska.

Způsob života: Vyhledává listnaté a smíšené lesy, kde ji poznáme podle ostrého poplašného křiku. V době hnízdění je velmi opatrná. Počátkem dubna si staví na vysokých stromech masivní hnízdo z větviček, které vystýlá stébly trávy a mechem. V dubnu až červnu snáší samice 5–7 šedozelených hnědě skvrnitých vajec. V sezení po dobu 16–17 dní se střídají oba rodiče, mláďata krmí také oba partneři.
Sojka je všežravec, žere žaludy, bukvice, hmyz, ale také vejce a ptačí písklata. Na podzim si často shromažďuje zásoby žaludů, které zahrabává. K údržbě svého krásného peří využívá mravence, resp. jejich agresivní kyselinu mravenčí, která slouží jako vynikající impregnace peří proti úporným parazitům.
Sojka u nás žije celoročně a běžně hnízdí, některé táhnou na podzim do jižních krajů. Sojka dovede napodobovat odposlouchané hlasy i lidská slova. Dožívá se okolo 15 let.

Popis: Sojka obecná měří 32–35 cm, rozpětí křídel je 52–58 cm. Váží 150–180 g. Celkové zbarvení peří samce i samice je kakaově hnědé. Charakteristickým znakem druhu jsou modro-černě žíhané plošky na bocích křídel. Má bílé spodní ocasní krovky a černý ocas.

Poznámka: Pírka ze sojčích křídelních krovek si odedávna dávají myslivci za klobouk jako ozdobu.

Garrulus glandarius
Garrulus glandarius
Garrulus glandarius
Garrulus glandarius

Fotografováno ve dnech 17. 3. 2015 (Česko, Praha, Nové Město), 13. 5. 2019 (Praha, nádraží Kyje), 5. 6. 2019 (Praha, PR V Pískovně) a 1. 8. 2019 (Úvaly).